Žalobce Šaroch musí řešit, zda Čapí hnízdo dotaci potřebovalo
Kauza Čapí hnízdo
Nové
1
Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch by se měl v kauze kolem Čapího hnízda zabývat tím, zda farma dotaci opravdu potřebovala. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman počátku prosince oznámil, že stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a členky společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Mayerové v kauze bude pokračovat. Naopak potvrdil usnesení o zastavení trestního stíhání u Babišových rodinných příslušníků.
O detailech obnovení případu píše ve čtvrtek server Seznam Zprávy s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
Podle Zemana se musí Šaroch zabývat tím, zda farma padesátimilionovou dotaci skutečně potřebovala. „Veřejnou podporu představovanou dotačním financováním projektů soukromých společností je možné poskytovat pouze těm podnikům, které tuto podporu skutečně potřebují,“ uvádí podle webu Zeman v usnesení. Server zmiňuje, že holding Agrofert, který dříve Babiš vlastnil, farmě ručil za půjčku u britské banky. „Zeman to v rozhodnutí označuje za extrémně rizikový krok pro Agrofert, pokud by opravdu nebyl s farmou vůbec propojen,“ píše Seznam Zprávy.
Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele, o rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást holdingu neměla nárok. Po několika letech se vrátila pod Agrofert. Farmu nyní vlastní Imoba, která loni spornou dotaci státu vrátila. Premiér vlastnil holding do předloňského února, pak jej vložil do svěřenských fondů.
Šaroch podle serveru musí také prověřit, zda Babiš není takzvaným nepřímým pachatelem. „To znamená, jestli získání 50milionové dotace na stavby kongresové farmy na Benešovsku neřídil z pozadí – aniž v tom sám figuroval,“ uvedl Seznam Zprávy. Jde o to, zda Babiš nevyužil své podřízené a blízké, kteří nemusejí vědět, že dělají něco nezákonného. „Znakem této formy účastenství je jednání pachatele, který s vědomím nezákonnosti plánovaného cíle k jeho dosažení využije třetí osoby, která sama jedná v omylu nebo bez vědomého zavinění,“ cituje server Zemana.
Šaroch v usnesení o zastavení trestního stíhání, které nabylo právní moci v polovině září a jehož část Zeman zrušil, uvedl, že ke změně společnosti na akciovou došlo z Babišova podnětu. Babiš podle něj jednal účelově. Anonymní akcie byly následně prodány předem vybraným osobám, Babišovým dětem a manželce, později jeho švagrovi. Podle Šarocha je zřejmé, že si tímto krokem chtěl Babiš nad společností udržet vliv.
Šaroch stíhání zastavil zejména proto, že se nepodařilo opatřit důkazy o tom, že by obvinění uvedli v žádosti o poskytnutí dotace nepravdivé údaje, nebo by takové údaje zamlčeli. Protože akcie společnosti byly akciemi na majitele, nelze podle Šarocha také prokázat, kdo je v době podpisu smlouvy o poskytnutí dotace vlastnil. Farma navíc podle Šarocha splňovala tehdejší definici malého a středního podniku, pro které byla předmětná dotace určena.
Zeman podle Seznamu v rozhodnutí uvedl, že by policie měla propojenost Čapího hnízda a Agrofertu dále zkoumat. Šarochovi podle webu vyčítá to, že kauzu hodnotil pouze optikou události kolem přidělení dotace, přitom se měl zabývat i tím, k čemu došlo po získání peněz. Server zmiňuje návrat farmy pod Agrofert nebo že příjmy Čapího hnízda po dokončení byly hlavně z reklamy, kterou zadávaly zejména firmy vlastněné Agrofertem. Podezření z daňových úniků v souvislosti s reklamou prověřuje policie samostatně.
Pavel Zeman 4. prosince definitivně zastavil stíhání Babišovy manželky Moniky, dcery Adriany Bobekové, švagra Martina Herodese a bývalého člena společnosti Farma Čapí hnízdo Josefa Nenadála. Zeman řekl, že se u nich nepodařilo prokázat subjektivní stránku trestné činnosti. Zvlášť stíhá policie ještě Babišova syna Andreje, u něj koncem října navrhla stíhání také zastavit. O návrhu Šaroch podle dosavadních informací nerozhodl.
