Ovládá armádu, soudy i média. Ájatolláh Chameneí je pravým vládcem Íránu

Íránský duchovní vůdce, bělovousý klerik ajatolláh Alí Sejjed Chameneí, je nejvyšší autoritou v zemi. O osudu muslimské země s jadernými ambicemi tento muž, který se narodil 17. července 1939, rozhoduje již 30 let. Ve funkci pokračuje ve stopách svého předchůdce, charismatického revolučního vůdce Rúholláha Chomejního.

Podle íránské ústavy je Chameneí prozatímním zástupcem ve skrytu přebývajícího imáma, nástupce proroka Mohameda. Z titulu své funkce duchovního a politického vůdce islámské revoluce a íránského lidu (valíje fakíh) se těší mimořádným pravomocem, v teokratickém politickém systému v Íránu má hlavní slovo. Cílem ajatolláhovy snahy je silný a nezávislý Írán.

Chameneí, jehož bohatství se odhaduje na miliardy dolarů, má poslední slovo v zahraničněpolitických, hospodářských i vnitropolitických otázkách včetně jaderného programu, ovládá armádu, soudy i státní média. Opírat se může i o revoluční gardy, které čítají na 125 000 mužů a nejsou součástí armády. Odvolat svrchovaného teokrata může pouze Shromáždění znalců, 86členný sbor významných náboženských činitelů, který jej do funkce doživotně jmenoval v červnu 1989.

Írán je v současnosti v centru světové pozornosti, když postupně přestává plnit závazky vyplývající z jaderné dohody, kterou v roce 2015 uzavřel se světovými mocnostmi. Spojené státy odstoupily od dohody již loni v květnu a následně Washington uvalil na islámskou republiku nové sankce. Od té doby jsou vztahy mezi USA a Íránem na bodě mrazu.

Zatím poslední sankce uvalily USA na Írán letos v červnu, americký prezident Donald Trump oznámil, že finanční sankce zasáhnou i íránského duchovního vůdce, kterého zbaví přístupu „ke klíčovým finančním zdrojům“. Chameneí jakákoliv jednání s USA opakovaně vyloučil. „Zakazuji jakékoli rozhovory s Amerikou...Amerika své sliby z rozhovorů nikdy nedodržela...šíří jen prázdná slova,“ citovala Chameneího loni v srpnu íránská státní televize. Podle Chameneího přitom Írán nemá v úmyslu vyrobit nebo použít jaderné zbraně.

Největší politické zkušenosti získal Chameneí v letech 1981 až 1989, kdy byl za irácko-íránského konfliktu prezidentem republiky. „Válka, válka až do konečného vítězství,“ prohlásil tehdy rozhodně. Konflikt nakonec skončil bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před válkou.

Velkou Chameneího oporou byl bývalý prezident Ahmadínežád, jenž tvrdě potíral jakoukoliv opozici a vystupoval proti reformistickému křídlu kleriků. Ajatolláha s Ahmadínežádem spojoval také nesnášenlivý vztah ke Spojeným státům. V posledních dvou letech Ahmadínežádova funkčního období ho však již Chameneí nepodporoval.

Současný íránský prezident Hasan Rúhání je umírněnější než jeho předchůdce Ahmadínežád. Kritici tvrdí, že ho Chameneí „drží na krátké oprati“ a letos v květnu íránský duchovní vůdce prezidenta poprvé otevřeně kritizoval za to, jak Rúhání a ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedli do praxe jadernou dohodu.

Chameneí se narodil v íránském Mašhadu. V mládí prošel výcvikem v palestinských táborech v Libanonu a později v Libyi. Od roku 1963 aktivně působil jako blízký spolupracovník Rúholláha Chomejního v protišáhovském hnutí. Za protimonarchistickou činnost byl několikrát zatčen a mučen. V posledních letech před svržením šáha Mohammeda Rezy Pahlavího se zdržoval spíše mimo Írán, v Jižním Jemenu a v jižním Libanonu.

V roce 2005 u Chameneího diagnostikovali rakovinu prostaty. V Íránu se o zdravotním stavu duchovního vůdce veřejně nemluvilo, i když v roce 2014 sám Chameneí udělal výjimku a oznámil, že má za sebou operaci a požádal Íránce, aby se modlili za jeho zdraví.

Od roku 1964 je Chameneí ženatý a má šest dětí – čtyři syny a dvě dcery.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: USA si sankcemi na Chameního trvale uzavřely diplomatické cesty, vzkázal Írán