Mladí levičáci proti „fašistům“. Frakce Rudé armády spustila v Německu teror

Mladí levičáci proti „fašistům“. Frakce Rudé armády spustila v Německu terorNOVÉ
Následky útoku Frakce Rudé armády na americké velitelství ve Frankfurtu nad Mohanem. Foto: Wikimedia Commons/ US Army photo, uploader was Wikifreund
Panorama

KOMUNISTIČTÍ TERORISTÉ V NĚMECKU

Echo24

Více než čtvrt století znepokojovala německé politiky i veřejnost teroristická organizace Frakce Rudé armády, zkráceně RAF, která vznikla před půl stoletím, 14. května 1970. Za dobu své existence provedla desítky teroristických akcí, při nichž připravila o život přes 30 osob.

Kořeny RAF sahají do období konce 60. let minulého století, které se nejen v Německu neslo ve znamení studentského protestního hnutí. Jedním z jeho projevů byla demonstrace proti návštěvě íránského šáha v Západním Berlíně, během níž byl hlídkujícím policistou zastřelen jeden z účastníků. V reakci na tuto tragickou událost vzniklo několik skupin, které se rozhodly bojovat proti nenáviděnému „fašistickému“ režimu násilnými prostředky.

Vůdce jedné z těchto skupin Andreas Baader podnikl v dubnu 1968 spolu se svou přítelkyní Gudrun Ensslinovou žhářský útok proti obchodnímu domu ve Frankfurtu nad Mohanem. Pachatelé byli krátce po činu dopadeni a posláni do vězení. V něm Baadera navštěvovala novinářka Ulrike Meinhofová, která propadla kouzlu jeho osobnosti do té míry, že souhlasila s účastí na Baaderově násilném osvobození. K němu došlo 14. května 1970 a toto datum je považováno za den vzniku Frakce Rudé armády, která byla v této prvotní fázi označována také jako „gang Baader-Meinhofová.“

Andreas Baader
Andreas Baader Foto: Wikimedia Commons/ Website: http://www.dhm.de/lemo/objekte/pict/BiographieBaaderAndreas_photoBaader/index.html

Zakladatelé RAF podstoupili vojenský výcvik v Jordánsku, načež ve jménu radikální levicové ideologie začali v Německu přepadávat banky a provádět teroristické akce. Jejich řádění, inspirované činností jihoamerických městských guerill, však netrvalo dlouho. V roce 1972 byli Baader, Ensslinová, Meinhofová a Jan-Carl Raspe zatčeni a o pět let později odsouzeni na doživotí. Ulrike Meinhofová se však verdiktu nedočkala. V květnu 1976 byla totiž nalezena ve své cele mrtvá. Oficiálně spáchala sebevraždu, nicméně verze o její dobrovolné smrti má dodnes řadu odpůrců.

Nástup druhé generace

V souvislosti s procesem proti zakladatelům RAF o sobě dala vědět druhá generace členů, reprezentovaná zejména Christianem Klarem a Brigitte Mohnhauptovou. Tato skupina proslula svými tvrdými metodami a v roce 1977 stála za sérií útoků, jejichž oběťmi se stali mimo jiné spolkový generální prokurátor Siegfried Buback, bankéř Jürgen Ponto nebo šéf svazu zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer.

Únosy známých osobností měly přispět k propuštění vězněných členů RAF. Stejný cíl měl i únos německého letadla, který v půlce října 1977 provedla skupina spřízněných palestinských teroristů. Stroj společnosti Lufthansa byl nakonec v somálském Mogadišu osvobozen německou protiteroristickou jednotkou. Den poté byli zakladatelé RAF ve svých celách nalezeni mrtví. I oni měli, podobně jako předtím Meinhofová, spáchat sebevraždu.

Ulrike Meinhofová
Ulrike Meinhofová Foto: Wikimedia Commons/ unknown member of the Meinhof family - Private picture, supplied by Ulrike Meinhofs daughter, Bettina Röhl

Ani po tomto neúspěchu nesložila RAF zbraně a nadále pokračovala v útocích proti policejním cílům a objektům americké armády v Německu. V roce 1982 nicméně byly vůdčí osobnosti druhé generace RAF zatčeny a část členů uprchla do NDR.

V polovině osmdesátých let nastoupila na scénu třetí a poslední generace teroristů RAF. Její velmi profesionálně jednající komanda si brala na mušku především americké vojenské cíle a představitele německého průmyslu a finančnictví. Rovněž navázala kontakty s dalšími teroristickými skupinami té doby, jako byly italské Rudé brigády, francouzská Přímá akce nebo belgická organizace Bojující komunistické buňky.

Útoky nezastavilo ani sjednocení Německa

Ve své činnosti pokračovala RAF i po pádu Berlínské zdi. V dubnu 1991 spáchala atentát na Detleva Rohweddera, který stál v čele úřadu pro privatizaci východoněmeckých podniků. Na jaře 1993 pro změnu provedla pumový útok na věznici v hesenském Weiterstadtu, který způsobil značné hmotné škody.

Odpálení čerstvě dostavěné káznice bylo poslední velkou akcí RAF. Po dramatickém zásahu se policii v červnu 1993 podařilo zlikvidovat její vedení a činnost organizace tak byla prakticky paralyzována až 20. dubna 1998 oznámila, že končí svou činnost. Ještě v roce 2012 však byla odsouzena ke čtyřletému vězení Verena Beckerová, bývalá členka této organizace.

Tři bývalí členové RAF, patřící k třetí generaci organizace, se letos počátkem května dostali na seznam nejhledanějších osob Evropského policejního úřadu (Europol) kvůli přepadení dodávek s penězi a supermarketů na severozápadě Německa v letech 1996 až 2016.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: ČSSR uspíšila pád berlínské zdi. Kvůli tlaku na řešení krize kolem emigrace z NDR v Praze