Turecko je připraveno poslat na požádání vojáky na pomoc Ázerbájdžánu do Karabachu

Turecko nebude váhat vyslat do oblasti Náhorního Karabachu vojenskou pomoc Ázerbájdžánu, pokud o to Baku požádá. Oznámil to ve středu turecký viceprezient Fuat Oktay s tím, že zatím žádost o pomoc nepřišla, cituje Oktaye agentura Reuters.

Arménský premiér Nikol Pašinjan ve středu přitom uvedl, že konflikt o Náhorní Karabach nemá v této fázi diplomatické řešení, a to na dlouhou dobu. Kompromis, který by přijala jeho země, prý není přijatelný pro ázerbájdžánskou stranu sporu, uvedl podle agentury TASS.

„Všechny ty naděje a návrhy, že je třeba najít diplomatické řešení, musíme za dané situace pokládat za ukončené. Vždy jsme říkali, že jsme připraveni řešit problém na základě kompromisu. Ale to, co je přijatelné pro arménskou stranu, již není přijatelné pro Ázerbájdžán,“ uvedl Pašinjan v záznamu, který zveřejnil na internetu.

Turecký viceprezident Oktay v rozhovoru pro tureckou verzi televize CNN zároveň zkritizoval pracovní skupinu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), která operuje v běloruském Minsku a jejím úkolem je konflikt na území Náhorního Karabachu uklidňovat. Podle Oktaye se skupina OSCE, kterou vede Francie, Rusko a Spojené státy, nesnaží konflikt vyřešit, ale zároveň vojensky a politicky podporuje arménskou stranu.

Úřady Náhorního Karabachu tento týden oznámily, že během současných bojů, které trvají od 27. září, zemřelo 772 karabašských vojáků a 37 civilistů. Ázerbájdžán hovoří o 61 mrtvých civilistech na své straně, počty vojenských obětí nezveřejňuje.

Situaci v Náhorním Karabachu tento týden telefonicky projednával ruský prezident Vladimir Putin se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Lídři Ruska a Francie se podle agentury TASS navzájem ujistili, že jejich země jsou připraveny dále úzce spolupracovat prostřednictvím Minské skupiny. Ta byla vytvořena v roce 1992 v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s cílem zprostředkovat mírové řešení konfliktu, Rusko a Francie jí spolu s USA předsedají.

Arménsko-ázerbájdžánský spor o Náhorní Karabach trvá desítky let, současné boje jsou považovány za nejtěžší od 90. let minulého století.

Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.