Rozvolňování opatření proti koronaviru by mělo zpomalit, soudí Roman Prymula

Podle epidemiologa a vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly je na místě, aby v některých lokalitách, jako je třeba Praha, zvolňování protikoronavirových opatření zpomalilo. Bývalý náměstek ministra zdravotnictví také není spokojený s fungováním aplikace eRouška, kterou podle něj používají jen zhruba dvě procenta obyvatel.

Ve středu byl oznámen nejvyšší denní nárůst nově nakažených covid-19 od 30. dubna. Vnímáte to jako nějaký zdvižený varovný prst, nebo se to stále daří držet pod kontrolou na úrovni známých lokálních ohnisek?

Zatím se to daří řešit na lokální úrovni, nicméně nějaký varovný prst to určitě je, protože když se podíváme na ten poslední týden, tak opravdu dochází už k indikativnímu nárůstu nad 100 případů. To bylo už ve třech dnech. To vlastně znamená, že v populaci se ta virová nálož zvyšuje a je mnohem větší riziko, že se člověk nakazí při kontaktu s lidmi, kteří buď jsou pozitivní a mají příznaky, nebo jsou v inkubační době a nebo bezpříznakoví. Takže to je určité riziko, se kterým se musí počítat, a je třeba ta ohniska okamžitě řešit, aby nedošlo k dalšímu zavlékání do populace.

V jakých oblastech jsou aktuálně největší ohniska nákazy?

Ta ohniska vznikají a po nějaké době zanikají. Podařilo se do značné míry eliminovat i tu Karvinou. To znamená, pokud se ohnisko zachytí včas, tak to samozřejmě lze. Největší problémem je, pokud se z ohnisek dostanou případy do komunity a nejsou včas vytrasovány. Takových ohnisek byla třeba v Praze celá řada. Jsou to různé malé provozovny, ubytovny zahraničních pracovníků, byla to svým způsobem i mateřská škola. To znamená, že těch možných subjektů, kde dochází k šíření, je celá řada. V Německu jsou to teď třeba masokombináty, kde je šíření enormní.

Funguje podle vás chytrá karanténa dobře? Daří se trasovat kontakty a dávají lidé souhlas s využíváním dat o jejich pohybu prostřednictvím mobilu a bankovních karet, nebo to odmítají?

Elektronicky je to založeno na vzpomínkové mapě. Ta má omezenou možnost zachytit dostatek kontaktů v tom slova smyslu, že když my toho člověka neznáme, tak na něj nemáme kontakt. Ten se tam tedy nedostane. A pokud ho známe a nevzpomeneme si, že v tom bodu jsme s ním hovořili, tak tam samozřejmě není také. Zásadní věc diskuze je, jestli by se měla používat eRouška, nebo Mapy.cz, což je prostředek, který je výrazně silnější. A já si myslím, že pokud chceme kontrolovat ty další vlny, tak bychom tyto prostředky mít měli, protože jenom na bázi té vzpomínkové mapy by to mělo být velmi obtížné.

Ohledně eRoušky – její německou obdobu Corona-Warn-App si za zhruba jeden týden fungování stáhlo už více než 12,5 milionu Němců, což je lehce přes 15 % obyvatelstva. V ČR aplikace funguje od 11. dubna, stáhlo si ji přes 220 000 lidí, což je ale oproti Německu zatím výrazněji méně. Jste tedy nespokojen s tím, kolik lidí u nás eRoušku používá?

Vezměme to zcela pragmaticky. A tady se můžeme oprostit od jakýchkoliv politických náhledů. Pokud si to stáhnou dvě procenta lidí a já se dostanu do situace, kde budu někde se sto lidmi na chalupě a já budu potom pozitivní, tak kdyby to měli všichni, tak budu mít 99 kontaktů a všichni budou obvoláni. Pokud to ale bude ve stávajícím režimu, tak já jsem jeden a mezi tou stovkou bude jeden další. Tím z toho systému vypadne jeden jediný kontakt a bylo jich tam 99. Takže ta efektivita na dvou procentech je naprosto zanedbatelná.

V minulých dnech v Německu prudce vzrostla hodnota R (udává kolik dalších lidí průměrně nakazí jeden infikovaný) a následně zase klesla. Můžete říct, jaké je aktuálně číslo R v ČR? Poslední veřejně známé R je totiž z 10. června, kdy bylo 1,00.

My se pohybujeme kolem jedničky. To R je ale svým způsobem zavádějící. Ona to není úplně jednoduchá hodnota, která by se změnila ze dne na den. Tam se bere určitá časová řada vpřed. A samozřejmě, pokud je výchozí linie třeba velmi nízká a teď začnou prudce stoupat čísla, tak se to R dramaticky zvyšuje. Pokud by předtím ta historie byla taková, že by tam byl vysoký počet případů a teď by byl nárůst případů menší, tak to R nijak dramatické není. Takže na to R se můžeme dívat trochu indikativně. Ale to, že v Německu to číslo bylo 2,88 neznamená, že by se celé Německo šířilo takovou rychlostí, protože to tak nebylo. A když se ta ohniska podařilo nějakým způsobem odizolovat, tak ani zdaleka to R tak vysoké není. My se pohybujeme v posledních dnech někde v pásmu 0,9 až 1,2.

Pokud zmiňujete, že R je svým způsobem zavádějící, jaká data tedy sledujete a považujete za důležitá vy?

Je tady celá řada parametrů, které je nutné brát v potaz. To nikdy nebude jeden jediný parametr. Když se podívám třeba na celkový počet osob, které jsou léčeny, tak ono to má nějaký vypovídající parametr. Jde také o sledování léčených a vyléčených. My jsme asi před čtyřmi týdny byli na minimu, to znamená, že byl minimální počet aktivních nemocných. A od té doby jdeme spíše nahoru. Když to proložíme nějakou přímkou, tak je vidět, že skutečně v těch posledních týdnech a dnech těch případů mírně přibývá. To neznamená, že jsme v nějaké tragické situaci, ale je třeba to opravdu velice pečlivě monitorovat, protože pokud by došlo k nějakému prudkému nárůstu, tak toho času moc mít nebudeme. Bylo to vidět i na Itálii, kde se to rozjelo prakticky během deseti dnů.

Pokud by se vás premiér nebo někdo jiný zeptal na váš názor, doporučil byste, aby uvolňování restrikcí v některých lokalitách, kde je koronavirus více rozšířený, zpomalilo? Byl byste pro, aby například v Praze, kde přibývá poměrně dost nakažených, zůstaly restaurace a bary zavřené i nadále po 23. hodině?

To je přesně to, co je na místě. Asi už nikdy nebudou ta plošná opatření, která by zavírala všechno, ale pokud v té konkrétní komunitě dochází k šíření, tak tohle jsou zrovna věci, které jsou zbytné. Že bychom tady měli nějakým způsobem působit, protože se ukázalo třeba v Koreji, že ty bary byly místem, kde zdroje byly a kde se nákaza šířila poměrně intenzivně. Tohle je tedy určitě jedna z cest, jak to riziko omezit.