Čeští ministři na Radě EU: Benešová jednání ignoruje, Schillerová se i přes angličtinu účastní poctivě

Čeští ministři se účastní zasedání Rady EU nejméně ze čtyř zemí, které se v dohledné době chystají na předsednictví v Evropské unii. Vyplývá to z analýzy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) pro projekt České zájmy v EU. Nejpoctivější v účasti je šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO), která se i přes své známé nedostatky v angličtině všech zasedání ministrů hospodářství a financí. Naopak například ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se neúčastnila zasedání ani jednou.

Na jednáních Rady EU se pravidelně scházejí ministři členských zemí, věnující se určité oblasti – například zdravotnictví, zemědělství, školství nebo zahraničním záležitostem. „Domlouvají tam svoji společnou pozici k návrhům evropské legislativy, o níž poté vyjednávají s Evropským parlamentem. Jednání se tak týkají i všech ministrů české vlády,“ uvádí analýza.

Z 97 zasedání Rady EU, jež se konala mezi 20. květnem 2020 a letošním 18. květnem a měla doložitelný seznam účastníků, se členové vlády zúčastnili 40, tedy méně než poloviny. Francouzští ministři navštívili 51 zasedání, slovinští 66 a švédští 83, tedy zhruba 85 procent.

Česko je zároveň jedinou ze čtveřice sledovaných zemí, která na jednání posílá častěji náměstky než ministry. Stalo se tak v 47 případech, zatímco Francie tak učinila 34krát, Slovinsko na 24 zasedáních a Švédsko pouze na osmi. Českou republiku také často zastupovali velvyslanci ze Stálého zastoupení ČR při EU, a to desetkrát. Častěji velvyslance na zasedání vyslala Francie, a to ve 12 případech.

„Je pravda, že někdo za naši zemi se každého jednání účastní – jenom to v našem případě bohužel často nejsou největší politické váhy, ale pouze jejich zástupci. Když české ministry evropská agenda nezajímá a nechávají ji na úřednících, sami se vzdávají svého hlasu v Evropě a možnosti ovlivnit a prodiskutovat návrhy, které se v konečném důsledku dotknou i českých občanů,” uvedla analytička AMO Vendula Karásková.

Nejhůře dopadají Benešová s Plagou

Například Benešová se podle analýzy nezúčastnila zasedání ani jednou, stejně je na tom ministr školství Robert Plaga (za ANO). V účasti je naopak důsledná Schillerová. Loni však vyšlo najevo, že se neúčastnila žádné videokonference Rady EU v souvislosti s koronavirovou krizí právě kvůli své neznalosti cizího jazyka. Na předchozí konference Rady sice ministryně jezdila, jako jedna z mála zde však vystupovala v češtině.

Schillerová přitom tvrdila, že její výstupy byly vždy pronesené v angličtině, ve které údajně vedla i bilaterální jednání. Na svou velmi bídnou znalost angličtiny ale ministryně nechtěně upozornila už několikrát. Psali jsme o tom například zde nebo zde.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se podle tvůrců vždy účastní jednání Evropské rady, tedy premiérů či prezidentů zemí EU. Ti se mohou nechat v případě nutnosti zastupovat lídrem jiného státu. Zasedání Evropské rady do analýzy zařazena nebyla, jedná se o jiný orgán.

Slovinsko bude unii předsedat od letošního července, Francie o půl roku později. Následují Česká republika a od začátku roku 2023 Švédsko.