„Klidně to napálím.“ Hned po Velikonocích bych otevřel školy, čímž uvolníme i rodiče, říká Tůma

S protahováním karantény se z české ekonomické obce ozývají čím dál zoufalejší varování, že české hospodářství právě inkasuje rány, které budou vidět až později. První, kdo narušil dominanci epidemiologů, byli už 20. března bývalý „Havlův“ guvernér ČNB Zdeněk Tůma a „klausovec“, další bývalý člen vedení centrální banky Mojmír Hampl. V Hospodářských novinách uveřejnili společný text pod provokativním titulkem Necháme v zájmu ochrany života umřít celou českou ekonomiku? Jak to Zdeněk Tůma vidí o tři týdny později?

Už v tom vykopávacím textu jste měli jistou pochybnost, jestli je náš koronavirus skutečně takový zabiják. Tady po dvaceti dnech pochybnosti ještě zesílily. Například smrtnost bude o řád menší, než se myslelo v půlce března. Takže neměl by ten exit přijít ještě daleko rychleji, nemělo by se na vládu tlačit víc?

Samozřejmě. V intelektuální rovině je to už dneska jasné. Když se podíváte do zdravotnické obce, máme tu společný článek fyzioterapeuta Pavla Koláře a imunologa Jaroslava Svobody, který riziko strukturovaně a dobře vysvětluje. Ozvaly se další hlasy, například rektora UK Tomáš Zimy, který je sám lékař, a řady dalších. Věřím, že když se zeptáte ředitelů nemocnic, zejména těch velkých v Praze, vesměs vám řeknou, že dnešní stav není udržitelný. Nemůžou dál odkládat běžnou péči. Budeme zachraňovat nemocné na Covid-19 a budou nám umírat pacienti na jiné, dnes zanedbávané diagnózy. I laikovi, jako jsem já, je zřejmé, že my ten virus nevyhladíme. A protože žádný efektivní lék tu do dvou měsíců asi mít nebudeme, tak nám nezbývá, než se s virem naučit žít. To je už jasné jako facka.

Odhadovali jste – a článek vyšel 20. března – že ztráty mohou být 250 miliard korun respektive 5 procent HDP, s tím že váš odhad je asi ještě podhodnocený. Jak jste k té cifře vlastně došli?

Přiznám se, že to tehdy bylo hodně od boku. Chtěli jsme primárně zdůraznit, že ekonomické náklady budou velké a že by se to při dalším rozhodování mělo brát v potaz. A že bychom u těch restriktivních opatření neměli setrvat příliš dlouho, protože by pro českou ekonomiku mohla být zničující. Mezitím se to tedy opravdu posunulo. Dnes bych neodhadoval propad pět procent HDP, bude větší. Kolegové z OGResearch, kteří již několik let dělají analýzy pro řadu centrálních bank, odhadují v druhém kvartálu letošního roku jak pro eurozónu, tak pro Spojené státy propad o třicet procent. Za celý rok by to mohlo být pro oba tyto regiony kolem pěti procent. Ovšem my jsme otevřená ekonomika vývozního typu, takže kdybychom v tomto rámci spadli oproti původním odhadům růstu za rok 2020 o deset procent, budu to považovat ještě za docela dobrý výsledek.

A jak dlouho v tom vašem odhadu trvá karanténa? Do konce dubna, konce května, ještě déle?

Největší propad a největší restrikce, zejména z pohledu karanténních opatření, se v tomto modelu odehrají na konci prvního a ve druhém čtvrtletí s tím, že každý týden navíc i během toho druhého kvartálu samozřejmě znamená další náklady. Ale zhruba odhadnuto oproti prvnímu kvartálu v tom druhém spadne ekonomika o třicet procent. Ve třetím kvartálu se ekonomika odrazí ode dna – a v tu chvíli bude strašně záležet na tom, jak efektivně vlády ekonomiku podpoří, jak rychle se jim do ekonomiky podaří dostat likviditu. Bez ní hrozí doslova destrukce řady firem a celých odvětví.

Celý rozhovor se Zdeňkem Tůmou o koronovirové krizi a jejích dopadech na ekonomiku si přečtěte na Echoprime zde