Ministr školství konečně brání vzdělání

KOMENTÁŘ

Ministr školství konečně brání vzdělání
Ministr školství Robert Plaga Foto: Printscreen z ČT24
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Ministr školství Robert Plaga konečně sebral odvahu a začal bojovat za to, aby zůstaly školy i v koronavirové epidemii otevřené. Už na jaře chtěl tlačit na to, aby se po celostátním vypnutí ekonomiky co nejdříve znovu rozjela povinná školní docházka. Nakonec se podvolil tlaku tehdejšího hlavního epidemiologa vlády a dnešního ministra zdravotnictví Romana Prymuly a společenskému tlaku, aby se žáci a učitelé povinně nemuseli do škol vracet.

Když se teď v půlce září objevil znovu tlak na zavírání středních škol, Plaga se ostře vymezil proti. Argumentačně se vyzbrojil analýzou Centra pro biologické hrozby, která ukazovala, že samotné zavření škol srazí reprodukční číslo R, které udává, kolik lidí každý infikovaný nakazí, jen minimálně. Nakonec se opět podvolil, ustoupil Prymulovu tlaku a od pondělí jsou v okresech, které svítí na covidovém semaforu červeně a oranžově, střední školy zavřené. To je až na několik málo okresů celá země.

Česko je jediná země Evropské unie, která má skoro plošně vysoké a střední školy zavřené. Všechny ostatní se za každou cenu snaží udržet normální školní docházku. Platí to i pro země, kde se můžou lidé shromažďovat nejvíce po šesti – jako ve Velké Británii nebo ve španělském Madridu. Nechat školy otevřené je i tady nejvyšší imperativ.

Plaga správně upozorňuje na to, že zavírat školy nemá samo o sobě žádný smysl. Představa, že děti a mladí lidé budou sedět doma a nebudou se scházet, je naivní. Zavírání škol v takovém případě považuje za zbytečné. Ještě tento týden o tom chce jednat s Prymulou. Ten už v neděli v debatě na České televizi varoval, že uvažuje i o uzavření druhého stupně základních škol. Ministr školství se zjevně chystá do preventivního protiútoku, ještě dřív než Prymula stihne v pátek vyhlásit novou kolekci restrikcí, včetně případného zavírání druhého stupně základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií.

Plaga správně upozorňuje, že zavírání škol je pro všechny ostatní země Evropské unie až ta vůbec poslední možnost, kdy už jsou vyčerpány všechny ostatní možnosti. U nás naopak Roman Prymula sáhl k zavření středních škol jako k jednomu z prvních restriktivních kroků. Působí to až absurdně ve chvíli, kdy se dál může kolektivně sportovat ve velkých skupinách až do 130 lidí. Běžná školní třída jich má zpravidla do třiceti.

Celá Evropa se navzdory rozjeté pandemii koronaviru snaží udržet školy otevřené, protože si je dobře vědoma následků. Děti a mladí lidé tím promarněným časem, který nestráví ve třídě debatou s učiteli a spolužáky, ale v izolaci doma před počítačem nezískají spoustu znalostí, schopností, ale také sociálních dovedností, které by za tu dobu získali. Dá se to spočítat úplně stejně jako produktivita práce. Den, který člověk nepracoval, nezískal žádné nové zkušenosti a nic nového se nenaučil, ho nikam dál neposunul. Ve formativním školním věku to platí násobně. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v nedávné studii o dopadech pandemie koronaviru na školy spočítala, jak velké ztráty vypnuté školy přináší. Už čtvrtina ztraceného školního roku může studenta připravit až o deset procent jeho potenciálního výdělku za celý život. Bude toho prostě umět a znát méně než ten, kdo čas nepromarnil. S každým dalším ztraceným měsícem mimo školní třídu ty ztráty rostou.

Ztrácí mladí lidé a s nimi do budoucna celá ekonomika. Daniel Münich z ekonomického institutu CEGE EI Univerzity Karlovy odhaduje, že jarní vypnutí škol Česko do budoucna připraví o 500 miliard korun. To jsou ztráty, které teď nikdo nevidí, může je vytěsnit a nemusí se jimi zabývat. Vyplavou na povrch až za roky, kdy už si na pandemii koronaviru vzpomeneme jenom jako na záznam v historii. Ty prozíravé evropské země to vidí. Proto se snaží udržet školy otevřené. Svojí prozíravostí zvyšují náskok, který před námi mnohé z nich ve znalostech a schopnostech dětí už dnes mají.

Různé studie se rozchází v tom, jak moc se mezi školáky koronavirus šíří. I kdyby ale platily ty skeptické, které upozorňují, že se šíří hodně a děti jsou schopné virus silně šířit do okolí, vyplatí se zavírání škol velmi pečlivě zvažovat. Samotné studenty koronavirus až na výjimky nijak neohrožuje. A je legitimní úvaha, nakolik se kvůli ochraně jejich okolí mají vypínat školy. Jestli by se náhodu blízcí dětí a studentů nedali efektivněji chránit třeba masivním testováním. Dlouhodobě je to bezpochyby ta nejlepší investice.

Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

×

Podobné články