Daň za vypnutou ekonomiku. Firmy žádají stát o půl miliardy korun, šance jsou malé

Kvůli strachu z koronavirové nákazy a následnému vypnutí ekonomiky ze strany státu požadují firmy a lidé po státu již půl miliardy korun. Ti se obracejí na ministerstvo vnitra, které žádosti shromažďuje. Společnosti požadují jak náhradu škody, tak i ušlý zisk. Podnikatelé i lidé ale čelí odmítavým postojům jak ministerstev, tak i vládních politiků.

Vláda pod vedením Andreje Babiše (ANO) ze dne na den omezila většinu podnikatelských oborů a vypnula svým rozhodování v době koronavirové krize ekonomiku. Živnostníci se nyní domáhají svých peněz, o které přišli. Drtivá většina společností se totiž musí potýkat s výpadky příjmů a na druhé straně se stále vysokými výdaji v podobě odvodů za zaměstnance či nájmy.

Podle podnikatelů není chybou samotná nemoc ale rozhodování vlády, která má za své kroky nést zodpovědnost. Na ministerstvo vnitra tak do pátku přišlo na 46 žádostí, kterých se podnikatelé a lidé snaží domoci svých peněz. „Třiatřicet žádostí pochází od právnických osob a 13 žádostí od fyzických osob. Předmětem podaných žádostí jsou nároky, které se opírají o zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, neboli krizový zákon, s tím, že podle ustanovení § 36 odst. 5 krizového zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje písemně u příslušného orgánu krizového řízení,“ řekla pro Echo24 Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra.

Celkem podnikatelé požadují náhradu škody ve výši 132 milionů korun a ušlý zisk ve výši 360 milionů korun. „Celkem se jedná o částku 493 milionů korun,“ dodala Malá. Žádosti se odvolávají na odpovědnost státu za náhradu škody podle krizového zákona, podle kterého lze nárok uplatnit půl roku od doby, kdy se osoby o škody dověděly nebo do 5 let od vzniku škody.

Hospodářská komora, která sdružuje podnikatele a živnostníky, odhaduje, že žádostí může být desítky až stovky tisíc. Podnikatelé totiž od vlády nedostali jednoznačnou odpověď, zda stát bude své kroky společnostem nějak kompenzovat. „Kdyby vláda dala na stůl férovou nabídku k jednání s podnikateli, například dohodu, že pokud jim bude uhrazena alespoň půlka nákladů prokazatelně vzniklých během krize, dojde k mimosoudnímu vyrovnání, a nebudou mít další nároky, každý podnikatel by si pak dal na misku vah, zda vůbec chce podstoupit vleklý a co do výsledku nejistý soudní spor, anebo raději se spokojí s půlkou náhrady škody,“ řekl pro Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro.

Z prohlášení vládních politiků je ale zřejmé, že se firmy svých peněz domohou jen obtížně. Negativně se vůči společnostem staví také ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která nepočítá s žádným vytvořením mechanismu pro odškodňování firem kvůli státním restrikcím. Podle ní podnikatelům bohatě stačí programy typu Antivirus či odklad splátek.

To potvrdil v Týdeníku Echo i nový předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. „Přemýšlíme o nějakém systematickém návodu, který by dal soudům najevo, jak by se mělo v takových případech rozhodovat. Jaké rozhodnutí mohou očekávat od nás. Naší rolí je i sjednocování judikatury. Zároveň bychom chtěli i lidem vyslat jasný signál, aby se v nich nevytvářela falešná očekávání, s jakými žalobami mohou uspět. Druhou možností je, že se dohodneme se soudy, kam žaloby přijdou, aby nám daly vědět. Mohli jsme je mapovat a hledat strategii, jak se k nim postavit,“ řekl Angyalossy.

Jak prokázat škodu nebo ušlý zisk

Žadatelé o náhradu ale budou muset prokázat, že jejich škoda souvisí s nařízeními vlády. „Poškození podnikatelé budou muset prokázat, že jim škoda nebo ušlý zisk vznikly v souvislosti s krizovým opatřením. Příkladem takové škody může být například hodnota surovin, jež se podnikateli zkazily v důsledku zákazu provozu restaurací. Příkladem ušlého zisku pak může být denní tržba, kterou mohl podnikatel prokazatelně očekávat, pokud by nedošlo ke krizovému opatření,“ uvedla pro Echo24 právnička advokátní kanceláře Forlex Darja Pavlorková s tím, že podnikatelům, kteří zvažují uplatnění náhrady škody po státu, lze poradit, aby průběžně evidovali veškerou škodu, která jim v důsledku přijatých mimořádných opatření vznikla a shromažďovali podklady k prokázání.

Podobně hovoří i Svoboda z Arzinger & Partneři. „Klientům doporučujeme vést o vzniku jakýchkoli škod či o výši ucházejícího zisku co nejpodrobnější dokumentaci, zaznamenávat si důležité skutečnosti, zachovávat veškeré s tímto související doklady a listiny,“ uvedl Svoboda.

Prokázat příčinnou souvislost mezi škodou a vládními nařízeními ale nemusí být snadné. „V minulosti jsme v obdobných sporech se státem nechávali vypracovat znalecké posudky, kterými byla stanovena výše ušlého zisku na základě údajů o jeho výši před zásahem státu. Záleží především na oboru podnikání a druhu způsobené škody, nelze proto obecně paušalizovat, co je třeba doložit pro uplatnění škody vůči státu,“ dodal Svoboda.