Noc na neděli bude o hodinu kratší. V podstatě vražda, říká ekonom

ZAČÍNÁ LETNÍ ČAS

Noc na neděli bude o hodinu kratší. V podstatě vražda, říká ekonom
Podle dřívějších plánů se měl čas letos ve státech EU měnit naposledy Foto: Shutterstock
1
Domov

Echo24

O víkendu se mění čas. V neděli dvě hodiny po půlnoci se hodiny posunou na 3:00, noc tak bude o hodinu kratší. Letní čas bude platit následujících sedm měsíců. Poslední říjnový den se vrátí standardní středoevropský čas, takzvaný zimní. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí a neplní svůj původní účel, tedy úsporu energií. Každoročně podle průzkumů „zabije“ změna času kvůli různým vlivům například na spánek zhruba desítky lidí. „Střídání času je pomyslným „vrahem“. Má na svědomí nikoli jednu „vraždu“, ale desítky,“ uvádí ekonom Lukáš Kovanda.

Podle dřívějších plánů se měl čas letos ve státech Evropské unie měnit naposledy. Kvůli koronavirové pandemii i tomu, že se členské státy nedokázaly dohodnout na tom, který čas bude platit trvale, se ale tato otázka odsunula na neurčito.

Při letním čase se nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je obvykle o jednu hodinu posunut dopředu. Účelem jeho zavedení byla původně úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení, podle energetiků změna času ale velké úspory elektřiny nepřináší. Různé občanské iniciativy a petice se také řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.

„Úspora na energii? Jako plivnutí do moře“

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři uvedl, že domněnka, že změna času přináší úsporu peněz možná kdysi platila, ale ve 21. století už je zcela mylná.

„Přechodem na letní čas se před pandemií v Česku ušetřilo elektřiny zhruba za 50 milionů korun ročně. To je ovšem údaj, jenž platí za celý rok a za celou republiku. Z hlediska jednotlivce je to velká suma, z hlediska státu „plivnutí do moře“. Ta suma je totiž významná zhruba tak, jako je významný padesátihaléř pro člověka s měsíčním příjmem 60 tisíc korun,“ napsal Kovanda. „Změní se nějak jeho život, když bude mít v daném měsíci o padesátihaléř více nebo méně, pokud jeho příjem bude oněch 60 tisíc? Nezmění. Ani si toho nevšimne,“ dodal.

Naopak se podle mnohých průzkumů ukazuje, že v některých zemích umělé posouvání času spotřebu elektřiny jasně zvyšuje. Dalším kritickým bodem v debatě o změně času je také to, že jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou jak k nižší pracovní produktivitě, tak k častějším infarktům a dopravním nehodám.

„Je prokázáno, že střídání času tímto způsobem každý rok zabije desítky lidí. Letní čas má víc obětí než třeba klíšťová encefalitida,“ napsal Kovanda. „Kvůli úspoře 5% halířů ze 60 tisíc by přece nevraždil snad ani ten nejotrlejší a nejnechutnější vrah, co kdy světem kráčel. Střídání času takovým „vrahem“ je. Pomyslně. Má na svědomí nikoli jednu „vraždu“, ale desítky,“ dodal.

Proti střídání času je i vědkyně Illnerová

Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě. Proti časovým posunům několikrát vystoupila i bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová, která je známá výzkumem biorytmů. Pokud je nutné změnu času udržovat, měla by podle ní přijít později.

„Když se letní čas zaváděl, trval od května do září. A to má logiku,“ uvedla loni v Radiožurnálu. „Náš den trvá 16 hodin, protože si doplňujeme to přirozené světlo umělým. Když je den dlouhý, je člověk vysoce aktivní. Když je světla méně, zkracuje se doba intenzivní psychické aktivity,“ dodala.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před víc než 40 lety za energetické krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco ve většině států Asie, Afriky a Jižní Ameriky neplatí.