Babišův svěřenský fond jako největší příjemce zemědělských dotací z celé EU

BABIŠŮV STŘET ZÁJMŮ

Babišův svěřenský fond jako největší příjemce zemědělských dotací z celé EU
Sídlo společnosti Agrofert v Praze. Foto: Jan Zatorsky
2
Svět

Echo24

Holding Agrofert byl podle analýzy, kterou si nechal vypracovat Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (EP), v roce 2018 i 2019 největším příjemcem zemědělských evropských dotací ze všech firem v celé EU. Zpráva nezmiňuje přímo Agrofert, ale jako konečného příjemce dotací uvádí svěřenský fond AB private trust I, do kterého vložil svůj majetek v roce 2017 premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli českému zákonu o střetu zájmů. Podle závěru dubnové auditní zprávy Evropské komise nicméně Babiš Agrofert stále ovládá, a to právě prostřednictvím svěřenských fondů. Kontrolní výbor EP ve středu přijal k Babišově konfliktu zájmů dokonce i kritickou rezoluci.

Podle dokumentu, který publikoval přímo Evropský parlament letos v květnu, se stal svěřenský fond Andreje Babiše největším konečným příjemcem evropských zemědělských dotací v letech 2018 a 2019 z celé EU. Ostatním rokům se žebříček nevěnuje. Fond AB private trust I měl podle Evropského parlamentu obdržet na dotacích celkem 29 638 838 euro (asi 740 971 000 korun) v roce 2018. O rok později (2019) pak celkem 29 185 851 euro (asi 729 646 000 korun).

Během obou let se fond AB private trust I, do kterého Babiš vložil svůj holding Agrofert, umístil na první příčce v žebříčku největších konečných příjemců evropských agro-dotací. V obou letech také Babišův svěřenský fond obdržel na dotacích od EU víc, než dostal dohromady druhý a třetí subjekt žebříčku.

Žebříček 25 největších příjemců evropských dotací v roce 2019.
Žebříček 25 největších příjemců evropských dotací v roce 2019. Foto: Evropský parlament

Fond AB private trust I založil přímo Babiš v únoru 2017 v reakci na novelu zákona o střetu zájmů. Do fondu vložil bezmála 90 procent akcií holdingu Agrofert a všechny akcie skupiny SynBiol, vyplývá to z dokumentu, který zveřejnil server iRozhlas.cz. Jako správce fondu tehdy jmenoval Zbyňka Průšu, který je zároveň ředitelem Agrofertu. Zbylých 10 procent holdingu pak v roce 2018 zaparkoval do fondu s názvem AB private trust II, který spravuje advokát Agrofertu Alexej Bílek. Ten je rovněž spolu s Průšou členem takzvané rady protektorů, kterou doplňuje právník Václav Knotek a premiérova manželka Monika Babišová.

Premiér v obou svých fondech figuruje jako zakladatel i jediný „obmyšlený“, tedy ten, kdo ze svěřeného majetku benefituje. V případě, že Babiš nebude vedle funkce ve vládě ČR vykonávat ani funkci poslance, fondy podle statutu zanikají. To znamená, že jakmile Babiš skončí v politice, jeho majetek i celý holding Agrofert se mu do rukou vrátí.

České úřady musí zajistit, aby občané neplatili za Babišův střet zájmů

Kontrolní výbor Evropského parlamentu ve středu přijal rezoluci kritizující střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Usnesení vyzývá Evropskou komisi, aby vůči Česku využila nové pravidlo podmiňující čerpání unijních peněz efektivním postupem státu vůči konfliktu zájmů. O textu, který rovněž nabádá české úřady k aktivní ochraně peněz daňových poplatníků, bude plénum europarlamentu hlasovat ve druhém červnovém týdnu. I vzhledem k jasnému výsledku hlasování výboru se očekává hladké schválení rezoluce.

Komise v dubnu zveřejnila výsledky auditu týkajícího se strukturálních fondů, podle něhož je Babiš ve střetu zájmů a firma Agrofert nemá nárok na žádné dotace od 9. února 2017, kdy začala platit novela českého zákona o střetu zájmů. EK proto nehodlá proplácet společnosti žádné kohezní dotace, dokud Babiš konfliktní situaci nevyřeší. Premiér, který vložil firmu do svěřenských fondů, závěry komise odmítá.

Výbor pro rozpočtovou kontrolu schválil s několika pozměňovacími návrhy text rezoluce, který předložila jeho německá šéfka Monika Hohlmeierová z nejpočetnější lidovecké frakce. Pro se vyslovilo 26 poslanců, čtyři se zdrželi hlasování a proti nebyl nikdo.

Europarlament je podle usnesení „hluboce znepokojen nedostatky celkového regulačního rámce, který ztěžuje systematickou identifikaci benefitujících vlastníků“, což by měly české úřady napravit. Zároveň musí podle evropských zákonodárců zajistit, aby „čeští občané a daňoví poplatníci neplatili ani nenesli následky plynoucí z premiérova střetu zájmů“.

Brusel má zase dbát na to, aby se stejná pravidla pro konflikt zájmů týkala vedle strukturálních fondů také přímých zemědělských dotací. Jejich audit v ČR komise zatím neskončila a Agrofert patří k jejich největším příjemcům.

EU by se také podle poslanců měla zbavit „oligarchických struktur odčerpávajících zemědělské a kohezní fondy“, z nichž velmi malá skupina příjemců těží výraznou většinu peněz.

Evropský parlament již o podobně kritické rezoluci na téma dotací pro Agrofert a Babišova střetu zájmů hlasoval loni v červnu. Usnesení tehdy podpořilo 510 poslanců, proti jich bylo 53.