Češi se zadlužují nejrychleji za několik let. Po zásahu ČNB se však vyplatí žít bez dluhů

ZADLUŽENÍ DOMÁCNOSTÍ

Češi se zadlužují nejrychleji za několik let. Po zásahu ČNB se však vyplatí žít bez dluhů
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Domov

Ladislav Šustr

Domácnosti i firmy se v poslední roce zadlužily nejrychleji za poslední dekádu. V minulosti tomu nahrávaly levné peníze, kvůli kterým bylo velmi snadné získat hypotéku. V minulém roce tak banky trhaly rekordy s poskytováním půjček na bydlení, které narostly oproti roku 2020 o 69 procent. V současné době však centrální banka tvrdě utahuje měnovou politiku a základní úroková sazba se tak může dostat až k 5 procentům. To je nepříjemná zpráva právě pro dlužníky, kterým se bude velmi prodražovat život.

Koronavirová krize donutila mnohé domácnosti k úsporám, protože většina obchodů či služeb musela být uzavřena. Ušetřené peníze však ve velkém investovaly do bydlení, což je důkazem vysoký počet poskytnutých hypoték od bank. Ty v loňském roce poskytly hypotéky v rekordním objemu 430 miliard korun. Úvěry ze stavebního spoření se taktéž meziročně zvýšily o 69 procent na 110 miliard korun.

Oblíbenost úvěrů dokládají také poslední čísla společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, podle kterého dluhy domácností vzrostly meziročně o desetinu a zrychlení tak bylo největší od roku 2009. Podobně se zadlužovaly také společnosti, kdy se objem firemních úvěrů zvýšil o 6 procent a jednalo se tak o nejrychlejší nárůst od roku 2011.

Domácnosti jsou tak zadlužené o 184 miliard více na 2,05 bilionu korun. Důvodem k větším úvěrům jsou právě hypotéky, které tvoří 80 procent celkového dluhu domácností. Naopak úspory domácností vzrostly o 198 miliard korun na 3,02 bilionu korun. V roce 2020 pak rekordně vzrostly o 305 miliard korun. To bylo způsobené právě velkými úsporami kvůli uzavřeným obchodům a naopak i vládními podpůrnými programy.

Společnost CRIF také upozorňuje, že platební morálka při splácení úvěrů byla nejlepší od vzniku samostatné České republiky. Dohromady totiž nesplácely pouze 1,5 procenta svých úvěrů. To byl rozdíl oproti firmám, které nesplácely 3,8 procenta svých dluhů.

Situace však může být letos a v příštích letech daleko horší. Už nyní banky nabízejí hypotéky se čtyř až pětiprocentními úroky. Nadále se počítá, že centrální banka zvýší základní úrokové sazby k pěti procentům, a banky na to budou reagovat dalším zvýšením. Současným plátcům se pak v čase hypotéky taktéž mohou prodražit.

V čase vysokých základních úrokových sazeb je totiž lepší nemít dluhy. Ty by se vyplatily pouze v případě, kdy mají úvěry s nízkými úroky. „Nízké úrokové sazby v posledních dvou dekádách nahrávaly dlužníkům. Razantní kroky České národní banky však mění pravidla hry. Nyní se vyplatí žít bez dluhů. Lidé by se proto měli zaměřit na brzké splacení svých závazků, jinak je vysoké úrokové sazby ožebračí,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Letos se navíc očekává vysoká míra inflace, která bude v první polovině roku atakovat až 10 procentní hranici. V lednu zatím míra spotřebitelských cen vzrostla k 9,9 procenta. Centrální banka proto už v minulém roce začala zvyšovat úrokové sazby. Očekává se však, že růst sazeb se projeví již v pololetí letošního roku a v příštím roce se bude inflace pohybovat okolo dvou procent. Letos tak nadále může dojít k dalšímu zpevňování koruny vůči euru či dolaru, které je patrné v posledních měsících.

Příliš optimismu ke zkrocení inflace však nevidí někteří analytici, podle kterých zvyšování základních úrokových sazeb má pouze malou šanci ovlivnit vyšší růst spotřebitelských cen. „Tento monetární nástroj totiž zasahuje pouze menší část inflačních vlivů, většina jich vzniká na globálních trzích. Naopak zvýšení sazeb jistě povede ke zdražení úvěrů a hypoték, a tedy zhoršení přístupu k financování pro podniky i fyzické osoby,“ řekl partner skupiny Moore Czech Republice Petr Kymlička.