1 komentář

Pozor, skutečný čínský vliv

komentář

Čínský vliv je populárním tématem české debaty. Potíž s ním je, že reálně se v Česku neodehrává. Číňané tady neinvestují. Nejsme pro ně zajímaví. Čínské investice netvoří podle oficiálních statistik České národní banky ani jedno procento celkových investic. Vedle fotbalové Slavie je tady jednou z největších čínských investic úvěr Agrofertu ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše za 1,5 miliardy korun. Ale i tato největší čínská strategická investice jsou drobné v porovnání s celkovými úvěry Agrofertu, které dosahují podle poslední výroční zprávy za rok 2018 více než 43 miliard korun. Fyzickou nepřítomnost čínských peněz v zemi musel zhrzeně přiznat i takový sinofil, jakým býval donedávna prezident Miloš Zeman.

Skutečný čínský vliv na Západ se odehrává jinde. Aktuálně na lince Londýn–Washington. Spojené státy už před více než rokem varovaly své spojence, aby si dávali velký pozor na čínské firmy Huawei a ZTE, protože v jejich technologiích jsou zadní vrátka ke sledování a špionáži. Speciálně vyzývaly, aby západní země nepouštěly Huawei do mobilních sítí páté generace 5G. Amerika nemá moc bližších spojenců, než je Velká Británie.

A právě britská vláda pod vedením konzervativního premiéra Borise Johnsona teď rozhodla, že Huawei se může podílet na budování některých méně citlivých a strategických částí mobilní sítě 5G. Do těch zranitelných a citlivých oblastí je prý Londýn nepustí.

Amerika a Británie jsou ještě spolu s Kanadou, Austrálií a Novým Zélandem členy skupiny Pět očí, která spolu sdílí zpravodajské informace ve výrazně užších vztazích než s jinými zeměmi. Včetně členů Severoatlantické aliance. Pět očí jsou v bezpečnosti spojenci, kteří spolu své bezpečnostní zájmy velmi úzce koordinují. A Huawei je zrovna teď jednou z hlavních bezpečnostních otázek Západu.

Donald Trump a Boris Johnson si navíc náturami sedli tak jako naposledy Tony Blair s Billem Clintonem. Nebo Ronald Reagan a Margaret Thatcherová. Mají společný zájem a před sebou velký společný projekt. Vytvořit po brexitu velkou anglosaskou zónu volného obchodu, propojující Ameriku s Británií, která bude pro obchod atraktivnější než celá Evropská unie dohromady. Budoucností po brexitu je pro Londýn Amerika.

Washington několikrát Brity varoval, aby za žádnou cenu Huawei do 5G nepouštěli. Boris Johnson se přesto rozhodl jí proti Trumpovu varování a Číňanům část britské mobilní sítě 5G pustit. Oficiální vysvětlení je britsky pragmatické. Huawei je v 5G špičkou. A špičkou za výrazně nižší cenu než konkurenční západní technologie. Kdyby si k ní Británie zavřela dveře, podle Johnsona by si podrážela schopnost uspět v  konkurenci.

Kdyby to udělala jakákoliv jiná země, Donald Trump by se rozohnil, sedl k Twitteru a začal verzálkami vršit výhrůžky. Když se před pár týdny začalo debatovat o vpuštění Huaweie do německé sítě 5G, Trump vládě Angely Merkelové, která se chystala rozhodovat, natvrdo vzkázal, že pokud Huawei nevyřadí, začne znovu uvažovat o zavedení cel ve výši 25 procent na německá auta. A také zváží, jestli bude s Berlínem sdílet zpravodajské informace. Čína je pro německé automobilky velmi důležitý trh. Amerika je ale tím největším a nejdůležitějším. Ve vzájemném obchodu má Německo obrovský přebytek, který Donalda Trumpa velmi dráždí a jejž často připomíná. Trump je transakční politik a moc dobře ví, že Německo potřebuje Ameriku mnohem víc než ona jej. Takže může tlačit.

Vztahy s Londýnem jsou jiné. Obchodně i politicky. Zatímco v obchodě s Německem má Amerika obrovský deficit, s Británií má naopak přebytek. V roce 2018, za který je poslední souhrnná roční statistika, dosáhl 18,9 miliardy dolarů (415 miliard korun). Hrozba cly by nedávala smysl. Trump místo výhrůžek na Twitteru pohovořil telefonicky s Johnsonem a vyslal okamžitě do Londýna vyjednávat svého ministra zahraničí Marka Pompea. Ten varoval Brity, že s Huaweií neúměrně riskují. „Jen země, které budou schopny chránit svá data, budou suverénní.“ Zároveň ale zdůraznil, že Amerika si nedovoluje mluvit Britům do jejich suverénního rozhodování o stavbě sítě 5G. A vstřícně dodal, že se budou hledat cesty, jak udržet sdílení informací na současné vysoké úrovni.

Boris Johnson se do dráždění Ameriky, svého superspojence po odchodu z Evropské unie, pustil jen dva dny před brexitem. Britský premiér je hráč, který se nebojí riskovat, a stejně jako Trump je mistrem nevyzpytatelných tahů. Kromě čistého obchodnického pragmatismu, který je Britům vlastní, může za rozhodnutím o Huaweii stát i jistá demonstrace síly, jíž vzkazuje Trumpovi, že Londýn nebude krotkým pudlíkem, kopírujícím americkou politiku vůči Číně. Bude se ji snažit společně s Washingtonem vytvářet. Jako partner, nikoliv jako závislý. Slovy Borise Johnson: „Společně zabráníme tomu, aby se Čína stala v mobilních technologiích dominantní.“

Londýn s Washingtonem se teď navzájem velmi potřebují. Trump už vzkázal, že doufá v dohodu na nové obchodní smlouvě s Brity dřív, než ji dokáže podepsat Spojené království s Evropskou unií.

Britské rozhodnutí o Huaweii bude mít ale značný vliv na rozhodování dalších zemí o čínské technologii. Na Německo na prvním místě. Rozhodnutí, jestli Číňany do 5G ano, nebo ne, zatím nepadlo ani v dalších zemích z klubu Pět očí. Na Novém Zélandu ani v Kanadě.

My patříme s Huaweií k následníkům Ameriky. Tvrdá linie loni vynesla Andreji Babišovi návštěvu v Bílém domě. Byl to jeho největší zahraničněpolitický úspěch, kterého se jistě nebude chtít vzdát. Jeho vláda tak téměř s jistotou udrží proti Číňanům tvrdou linii. Zvlášť když už za zájmy Pekingu nebude kopat ani prezident Miloš Zeman, který se jím cítí podveden.


/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více