Česko trápí přemnožení jeleni. Několikasethlavé stádo ničí úrodu i stromy

Česká republika se potýká s přemnoženými jeleny. Na Plzeňsku již situace zašla dokonce tak daleko, že se zde nadměrně rozšíření jeleni sika japonští srocují v několikasethlavých stádech. Ničí zde úrodu zemědělcům, poškozují také lesy, protože požírají kůru stromů. Myslivci jejich odchyt nestíhají a podle odborníků se jedná o extrémní situaci, která je v českých podmínkách nevídaná.

Tématika přemnožených jelenů vzbudila velkou pozornost minulý týden, kdy se na internetu objevilo video, na němž na Plzeňsku přecházejí jeleni v obrovském stádu, které čítalo stovky kusů zvěře. To umístil na svůj facebookový profil Ladislav Šterner, zhlédlo ho zhruba jeden a půl milionu lidí.

Videí se ale objevilo více a jejich autentitu potvrzují také odborníci. Podle vedoucího Katedry myslivosti a lesnické zoologie Vlastimila Harta z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) je nutné zintenzivnit odlov zvěře, možností řešení je podle něj několik. „Pokud se stane to, že je tam kusů zvěře tolik, protože to určitě není z roku na rok, ale dlouhodobější, tak musí myslivec požádat státní zprávu o to, aby měl možnost zvýšeného lovu nad plán, který má schválený státní správou. V tom problém není, stát většinou velmi ochotně toto povolí. Problém je ten, že uživatel honitby to často nezvládá. Navíc jsou uživatelé, kteří jsou uvědomělí a na druhé straně takoví, které situace tolik nezajímá, protože často nejsou majiteli postižených pozemků. Škody, které tam vznikají, tak nemusejí řešit.

Situace je podle Vlastimila Harta mimořádná. Jak řekl deníku Echo24, s něčím takovým se setkal pouze v Africe. „Dá se říct, že je to unikát. S tím jsem se nesetkal nikde na světě, že by ty stavy byly tak extrémní. To totiž už nejsou tlupy, ale opravdu opravdu stáda. To už je několikasetkusové stádo, na které není příroda adaptovaná. Dá se to přirovnat k Africe, kde táhnou pakoni a za nimi zůstává spoušť, ale tam je ta příroda na to adaptovaná. Zvířata se tam dokáží nějakým způsobem uživit, v našem prostředí se ale jedná o extrém, který je potřeba vyřešit,“ říká Hart.

Podle Vlastimila Harta se jedná o jakýsi začarovaný kruh, zvěř se totiž často stahuje z oblastí, kde se intenzivně loví právě do lokalit, kde myslivci jeleny tolik nestřílejí. Tam se stáda shromažďují a působí škody jak zemědělcům, tak lesníkům. „Situace je velmi komplikovaná a pokud se nenařídí uživatelům, aby více lovili, tak je situace neřešitelná,“ řekl Hart. „Bohužel tam těch uživatelů několik je. Tu situaci nechtějí řešit tak, aby stavy uvedli do normálu,“ kritizuje odborník na myslivost nečinnost některých myslivců z Plzeňského kraje.

Ministerstvo zemědělství tvrdí, že v posledních letech došlo opakovaně k nárůstu lovu jelenů. Podle mluvčího resortu Vojtěcha Bílého může ale nařídit odlov pouze příslušná obec s rozšířenou působností (ORP). „Ministerstvo zemědělství může s ohledem na legislativní možnosti orgány státní správy myslivosti metodicky vést v jejich rozhodování a to také opakovaně činí cestou metodických pokynů, kterými doporučuje plány lovu zvyšovat. Ministerstvo pro snížení stavů zvěře kromě rozšíření doby lovu zvěře také poskytuje finanční podpory na odchytové zařízení pro lov zvěře odchytem. Tyto orgány (ORP) pak v samostatných správních řízeních rozhodují o povolení či uložení lovu. Zjištění stavu věci a uložení lovu je na správním uvážení těchto úřadů (ORP),“ sdělil deníku Echo24 Vojtěch Bílý.

Vlastimil Hart rázně odmítá alternativní způsoby odlovu zvěře, například trávení jedem. „Jed do dnešní krajiny nepatří. To je velmi scestná možnost, která se využívala dřív. Představte si tu situaci, kdy byste dal do přírody jed, například ona známá situace s hraboši, zvířata by trpěla, nehledě na to, že by došlo ke kolapsu v krajině. Predátoři by totiž žrali otrávené maso. Takže to se v žádném případě nesmí dopustit, jed považuji za nepřípustné řešení,“ řekl deníku Echo24 univerzitní pedagog.

Přemnožení jeleni sika, jejichž lov myslivci nezvládají, se tak na Plzeňsku stále hromadí a působí škodu na zemědělských porostech, ale také v lesích. Jak připomíná Vlastimil Hart, tato zvěř totiž často ohryzává stromy.

„Na zemědělských kulturách dokáží udělat tak fatální škody, že zemědělec nemusí už nic sklízet, protože to zvěř sežere. V lese je jelen schopný okousat stromy až do výšky 160 cm, takže stromy uhynou, protože okouše kůru. A to nejenom u mladých stromů, ale i u těch starých. V nějakých lokalitách jsem tam konkrétně byl, protože jsme tam měřili škody. A to jsou 80 let staré stromy, které jsou okousané tím, jak má zvěř hlad," poznamenal Vlastimil Hart.

To, že se jeleni natolik rozšířili, nedávají vědci do souvislosti s teplou zimou, na změny počasí se tato zvířata umí dobře adaptovat. „Zvěř je fyziologicky přizpůsobená na změny počasí, takže mrazy jí v uvozovkách nevadí. Metabolismus se zpomalí, jsou schopní přijímat menší přísun potravy. Problém nastává ve chvíli, kdy se začne intenzivně lovit. Tím pak vznikají právě škody na těch starších porostech. Zvěř totiž jednak nemá co žrát, a jednak se bojí vylézt na místa, kde by mohla být ulovena, takže se zdržuje v lesích. Tam samozřejmě pod vlivem toho, že je stresovaná, dochází k překyselení žaludku a předžaludku a dojde k tomu, že začnou ohryzávat kůru tak, aby si to pH doplnili," zmiňuje Hart důvod, proč se zvěř uchyluje k ničení stromů.

Jelen sika byl v Čechách uměle vysazen na přelomu 19. a 20. století. Původem je z Asie – konkrétně z Japonska, Thajska, Vietnamu nebo Koreje. Nejprve se choval pouze v oborách, po 2. světové válce, kdy bylo oplocení obor značně poškozeno, se pak jelen sika rozšířil i do volné přírody.

Čtěte také: Hraboši se přesouvají z Moravy do Čech, agrárníci zvažují žalobu na Brabcovo ministerstvo