Američané vypráskali progresivismus
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
CENY POTRAVIN
Ceny potravin v České republice i nadále rostou a podle analytiků se trend může v nadcházejících měsících ještě zrychlit. Zdražování podle dostupných statistik ...
„Nastala nová politická éra,“ prohlásil po úterních amerických volbách šéfredaktor konzervativního magazínu Commentary John Podhoretz. Jde o docela silné tvrzení, vzhledem k tomu, že v hierarchii amerických voleb ty právě proběhnuvší jsou ty nejméně důležité. Šlo však o první volební test Bidenova prezidentství a demokraté naprosto pohořeli. Obzvláště špatná zpráva je to pro progresivní křídlo Demokratické strany. Volby byly do jisté míry referendem o jejich myšlenkách a voliči je odmítli.
V USA se každé čtyři roky volí prezident, každé dva roky celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu. Mezitím probíhají lokální volby, od školských rad až po guvernéry. Právě souboj o křeslo guvernéra Virginie byl letos nejsledovanější.
Na papíře demokraté měli zvítězit s prstem v nose. Virginie, kdysi „přelétavý“ stát, je posledních zhruba deset let považována za demokratické teritorium. Naposledy republikán zvítězil v celostátním klání v roce 2009. Joe Biden porazil ve Virginii Donalda Trumpa o deset procentních bodů. Demokratickým kandidátem na guvernéra byl Terry McAuliffe, známá figura, guvernérem byl již v letech 2014 až 2018 (virginská ústava dovoluje guvernérovi pouze jedno volební období najednou).
Místo toho se demokraté dočkali volebního masakru. Republikáni obsadili všechny tři nejvyšší přímo volené funkce ve Virginii. Guvernérem bude Glenn Youngkin. Zástupcem guvernéra Winsome Searsová a ministrem spravedlnosti Jason Miyares. Získali kontrolu nad dolní komorou virginského shromáždění (horní se nevolila).
Ke smůle demokratů se totiž hlavním tématem kampaně stalo pronikání progresivní ideologie do školství. Spor se točil okolo výuky takzvané Critical Race Theory (kritická rasová teorie). Demokraté měli dva argumenty, nic takového se na školách neučí, a pokud ano, je to dobře. Čistě technicky mají pravdu. CRT vznikla jako právní koncept tvrdící, že zákony, jež odbouraly segregaci, jsou nedostačující, protože celý systém je postaven na rasismu. Opravdu nikdo žákům nepředepisuje právní teoretiky. Co se však na amerických školách vyučuje, je populárně chápaná CRT, kdy USA jsou popisovány jako beznadějně rasistická země a žáci se vyznávají ze své vrozené privilegovanosti. Virginské ministerstvo školství tak například doporučilo učitelům knihu, která tvrdila, že musí „přijmout teorie, jako je kritická rasová teorie, osadnický kolonialismus, černošský feminismus, dis/ability, kritická rasová studia a další kritické teorie, které jsou schopny zpochybnit antičernošství“... Svou roli sehrála i pandemie. Jednak rodiče, stejně jako ve zbytku světa, byli naštvaní, že děti sedí doma. Zároveň díky videovýuce poprvé zjistili, co se jejich děti vlastně učí. Glenn Miller, právník a volič Clintonové i Bidena, popsal pro New York Times, že změnil strany ve chvíli, kdy slyšel, jak jeho dceru učí, že „bílí muži jsou moderní otrokáři“.
To vyvolalo vzpouru mezi rodiči. Začali chodit na jednání školských rad. Ty se zachovaly racionálně. Národní rada školských asociací poslala federální vládě dopis, ve kterém žádala, aby vyšetřovala nespokojené rodiče jako „domácí teroristy“. Demokraté začali tvrdit, že ti, kdo bojují proti CRT, jsou nenapravitelní rasisté, kteří chtějí, aby se přestalo učit o tom, že otroctví bylo špatné. „Nemyslím, že by rodiče měli říkat školám, co mají učit,“ prohlásil McAuliffe, čímž celé kauze nasadil korunu.
Demokraté se snažili vyobrazit Youngkina jako kopii Trumpa. Dokonce povolali do akce Joea Bidena. Ten na volebním shromáždění varoval, že „extremismus může přijít i s úsměvem a fleecovou vestou“ v narážce na Youngkinův oblíbený kus oblečení (jenž by ho správně měl diskvalifikovat z vysokého úřadu spíše než jeho názory na školství). Youngkin se sice od Trumpa nijak nedistancoval, ale ani se k němu příliš okatě nehlásil. Bývalý prezident, ve Virginii stále neoblíbený, se tak nestal tématem.
Virginie je sice největší demokratická porážka, ale ztráceli napříč Amerikou. V New Jersey se stávající guvernér Phil Murphy udržel ve funkci jen o vlásek. A jméno jeho republikánského vyzyvatele Jacka Ciattarelliho většina voličů ani neuměla vyslovit. Biden i Murphy přitom naposledy vyhráli o 16 procentních bodů. Senzací se stalo, že demokratického šéfa senátu New Jersey Stephena Sweeneyho, ve funkci od roku 2002, porazil neznámý řidič náklaďáku Ed Durr, jenž do své kampaně investoval 153 dolarů.
Do voleb se promítlo i hnutí Black Lives Matter a jeho požadavek odebrání financí policejním sborům. V Minneapolisu, tedy ve městě, kde byl zabit George Floyd a začaly protesty BLM, voliči v referendu odmítli přetvoření policie na odbor veřejné bezpečnosti (Department of Public Safety). Škarohlídi neopomenuli připomenout, že to názvem nápadně připomíná výbor veřejného blaha (v angličtině Comittee of Public Safety), který v revoluční Francii rozpoutal krvavý teror. V New Yorku vyhrál volbu starosty podle očekávání Eric Adams. Pravou volbou šéfa města totiž byly demokratické primárky, kdy bývalý policista Adams se slibem řešit rostoucí kriminalitu porazil své progresivní soupeře. V Buffalu, druhém největším městě státu New York, porazil stávající původně demokratický starosta progresivní kandidátku. Ta sice vyhrála primárky, starosta však kandidoval jako nezávislý.
Problémy demokratů začínají na samém vrcholu. Joe Biden zaznamenal největší pád preferencí mezi prezidenty od druhé světové války. Podle společnosti Gallup jeho podpora za prvních devět měsíců klesla o 11 %, 71 % Američanů si myslí, že země je na „špatné cestě“.
Kromě stažení z Afghánistánu Američané nemají rádi porážky, za to může naprostá neschopnost Bílého domu cokoliv prosadit. Biden nemá žádné legislativní úspěchy. Jeden si mohl připsat již před pár měsíci. Vyjednal balíček na opravu infrastruktury v hodnotě 1 bilionu dolarů, získal pro něj i podporu části republikánů. Mohl se tvářit jako centrista, který dokáže spolupracovat s druhou stranou, jak sliboval před zvolením. Proti se však postavilo progresivní křídlo. Ne že by bylo proti opravě mostů a výstavbě železnic. Žádá však schválení dalšího balíčku v hodnotě 3,5 bilionu dolarů, který obsahuje všechna přání levice. Nad některými by se rozhodně dalo diskutovat, třeba placenou mateřskou dovolenou, ale součástí jsou i ekologické nápady a další šílenosti. Ve skutečnosti nikdo neví, co v zákoně je, protože ještě není sepsaný. Proti se postavili dva umírnění demokratičtí senátoři, Joe Manchin a Kirsten Synemaová. Kongres je tak zablokovaný, protože umírnění a progresivisté si navzájem nevěří. Biden by mohl progresivisty převálcovat, ale jde jim na ruku. Zřejmě uvěřil budovanému mýtu, že je transformativní prezident ve stylu Franklina Roosevelta nebo Lyndona Johnsona. Ti však měli v Kongresu obří většiny, Biden musí pracovat se senátem, kde je poměr sil 50 na 50, a sněmovnou, kde mají demokraté těsnou většinu. Nějaká transformativní politika nepřichází v úvahu.
Pokud trend vydrží, demokraté se mohou příští rok těšit na totální volební debakl ve volbách do Kongresu. Nebo se mohou vzpamatovat, odhodit progresivní politiku a soustředit se na široké vrstvy. Zatím to ale tak nevypadá. První reakce demokratických aktivistů byla, že prohráli, neboť USA jsou beznadějně rasistické.
NOVÁ TRUMPOVA ADMINISTRATIVA
ZATYKAČ ICC NA IZRAELSKÉ POLITIKY
NEMOVITOSTI NA SARDÍNII