Makedonie schválila dohodu o názvu země. Prezident se tomu brání
spory v makedonii
NOVÉ
Foto: Shutterstock
Makedonský parlament podle očekávání ratifikoval dohodu, která řeší spor s Řeckem o název Makedonie. Dokument by měl nyní podepsat prezident Ďorge Ivanov, který ale už dříve řekl, že to v žádném případě neudělá. Ratifikační zákon se proto vrátí k novému hlasování poslancům, kteří podle předpokladů veto hlavy státu zvrátí.
Dohoda řeší 27 let trvající spor obou balkánských zemí. Řekové považují název sousední země za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Kvůli tomu Atény také stále blokují snahu Makedonie vstoupit do EU a do NATO. Nová dohoda obsahuje kompromisní změnu názvu na Republika Severní Makedonie.
S ratifikaci tohoto dokumentu parlament podle agentury MIA souhlasil hlasy 69 z celkového počtu 120 poslanců. Zbylých 51 zákonodárců z opoziční strany VMRO-DPMNE hlasování bojkotovalo. Ke schválení by bývala stačila i prostá většina, tedy 31 hlasů při kvoru 61 přítomných poslanců.
Předseda vlády Zoran Zaev před hlasováním dohodu, kterou dojednal s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem, označil za začátek konce nejistoty pro Makedonii a za důstojné a přijatelné řešení pro obě země, které potvrzuje makedonskou identitu a jazyk.
„Nikomu jsme nedali žádný dárek,“ uvedl Zaev během debaty v parlamentu. Dohodou podle něj získává Makedonie „dalšího strategického partnera“ na jižní hranici, zároveň se tím posílí bezpečnost a stabilita země.
Předpokládá se, že prezident Ivanov využije svého práva veta a ve stanovené sedmidenní lhůtě ratifikační zákon nepodepíše. Normativní akt se následně vrátí k novému hlasování parlamentu. V tomto případě bude potřeba souhlas absolutní většiny, tedy 61 zákonodárců, nicméně i při tomto hlasování se předpokládá schválení ratifikace. Prezident pak podle ústavy má povinnost dokument podepsat, ale není jasné, zda to Ivanov vzhledem ke svému silnému nesouhlasu skutečně udělá.
Konečné slovo mají mít při schvalování dohody makedonští občané v referendu, které se předpokládá v září nebo v říjnu. Zaev v úterý večer prezidentovi pohrozil sesazením, pokud odmítne dohodu podepsat, přestože by ji schválili občané v referendu. Ivanov totiž už dříve prohlásil, že ho nikdo nikdy pod žádným nátlakem k podpisu nepřinutí.
Po makedonském schvalovacím procesu přijde na řadu ratifikace řeckým parlamentem. Premiér Tsipras to ale nebude mít jednoduché, protože proti dohodě se staví i koaliční partner Tsiprasovy formace SYRIZA, strana Nezávislí Řekové. Stejně tak smlouvu neschvaluje ani většina opozičních stran.
Předseda Nezávislých Řeků Panos Kamenos, který je rovněž ministrem obrany, uvedl, že má v plánu požádat premiéra, aby pro ratifikaci byla potřeba kvalifikovaná většina, tedy 180 hlasů z celkového počtu 300 zákonodárců. Jak poznamenala agentura AP, to by znamenalo, že dohoda nemá šanci parlamentem projít. Bez Nezávislých Řecků může Tsipras počítat jen s podporou 145 poslanců a je velmi nepravděpodobné, že by ho podpořilo ještě 35 zástupců opozice.
