1 Blokáda západního Berlína

Sovětský svaz se pokusil Západní Berlín vyhladovět. Díky leteckému mostu spojenců neuspěl

, , NOVÉ

Témata: ,

Blokáda západních sektorů Berlína, kterou Sovětský svaz zahájil 24. června 1948, znamenala jednu z nejvážnějších krizí studené války. Ke blokádě, která ohrožovala životy zhruba dvou milionů lidí, vedly rozpory mezi spojenci o poválečném vývoji v Německu a měla být nástrojem, jímž chtěl diktátor Josif Stalin posílit sovětský vliv v poválečném Německu.

Západní země reagovaly vytvořením leteckého mostu, kterým téměř jedenáct měsíců zásobovaly izolovaná pásma německé metropole. V únoru 1949 začala Moskva jednat o ukončení blokády. Ta oficiálně skončila 12. května 1949, přesto Spojenci pro jistotu pokračovali v zásobování Západního Berlína až do července téhož roku.

Blokádu všech vodních a pozemních přístupových cest, které zajišťovaly spojení mezi Západním Berlínem a částmi Německa pod správou Američanů, Britů a Francouzů, nařídil Stalin v domnění, že se izolované město bez možnosti zásobování rychle vyčerpá. I když Spojence situace překvapila, USA již druhý den vytvořily letecký most, jehož prostřednictvím dopravovaly do Berlína vše potřebné pro přežití místních lidí.

Do zásobovacích operací se postupně zapojili Britové, letci z Nového Zélandu, Austrálie, Kanady a Jižní Afriky. Do Berlína směřovala letadla naplněná potravinami, ale třeba i uhlím.

Legendární byla i tzv. americká „Dakota“, neboli „rozinkový bombardér“. Z tohoto letounu hodil jeden americký pilot před přistáním dětem balíček sladkostí. Tato skutečnost se později mezi lidmi rozšířila a později házeli lidem balíčky se sladkostmi i ostatní piloti. 

, ,