Vyšší důchody a nižší daně ohrožují udržitelnost financí, varuje rozpočtová rada
FINANCE V OHROŽENÍ
Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, o kterém uvažuje současná vláda, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Zároveň rada doporučuje, aby byla rozpočtově významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude připravena střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů. Tu by vláda měla předložit Poslanecké sněmovně do 30. září.
Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že počítá od příštího roku se zrušením superhrubé mzdy a zavedením 15procentní daně. Takový krok by podle ministerstva financí příští rok vedl k výpadku příjmů rozpočtu 90 miliard korun. Nyní je efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Zároveň premiér uvedl, že by chtěl přidat penzistům až 500 korun měsíčně nad zákonnou valorizací. Ta by měla příští rok činit 840 korun.
Zároveň dnes ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že ministerstvo financí počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami snížení daně z příjmu zaměstnanců v rozmezí od 15 do 19 procent. Zároveň uvažuje o zrušení takzvané solidární přirážky a jejím nahrazení progresivním zdaněním.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, který vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Činnost Národní rozpočtové rady zároveň přispívá k udržitelnosti veřejných financí České republiky a snižuje riziko nadměrného zadlužování státu. Rada vydává také stanoviska a zprávy, které slouží jako podklady pro vládu, sněmovnu či samosprávy. Podle nich přesněji a odpovědněji mohou plánovat a provádět fiskální rozpočtovou politiku.
„Samotné snižování daňového zatížení práce považuje NRR za žádoucí. Zároveň je však nutné zmínit, že hlavním důvodem jeho vysoké hodnoty v ČR není daň z příjmů, ale zákonné pojistné. Proto se rada domnívá, že úprava zdanění práce by měla být součástí komplexnějších změn v daňovém a pojistném systému,“ uvedla rada.
V případě nadstandardního růstu důchodů rada upozornila, že důsledkem takového kroku by bylo další zvyšování povinných výdajů rozpočtu, což by snížilo prostor pro aktivní rozpočtovou politiku v jiných oblastech.
V případě, že by nešlo přitom jen o jednorázový nárůst penzí, zatíží to podle rady veřejné finance i v dalších letech. „Systém, který byl v posledních dvou letech v přebytcích, se tak dostane do hlubších deficitů a bude nutné jeho financování zajistit z jiných než pojistných příjmů. Kromě toho by šlo už o třetí rok v řadě, kdy by bylo zákonné schéma prolomeno. To vzbuzuje otázku, proč vlastně toto zákonné valorizační schéma vůbec existuje, resp. jaký je jeho význam,“ uvedla rada. Dodala, že opakované překračování zákonné valorizace by v budoucnu mohlo sloužit i jako argument, proč například v případě nedostatku finančních prostředků zákonnou valorizaci nenaplnit.
Rada dále upozornila, že již nyní jsou veřejné finance v nerovnováze, která by se zmíněnými opatřeními ještě prohloubila. Stav veřejných financí by pak byl neudržitelný, a to ani po schváleném rozvolnění limitů rozpočtové politiky na následujících sedm let. Každý rok se totiž počítá s jejich částečnou konsolidací. Přijetí navržených opatření by navíc podle rady téměř jistě vymazalo prostor pro nárůst investičních výdajů krytých z národních zdrojů.
„Pokud by mělo dojít k omezení přímých dopadů na veřejné rozpočty, musely by být kroky spojeny buď s úpravou jiných daní, nebo s redukcí některých výdajových titulů (případně kombinací obou opatření),“ uvedla rada.
