V Číně už se Velký bratr stal skutečností. O Orwellovi v praxi s Erpingem Zhangem

Týdeník Echo připravil zvláštní samostatné vydání výběru nejlepších interview z uplynulých dvanácti měsíců své produkce. Speciál 30 rozhovorů představuje tři desítky českých i zahraničních osobností z oblasti politiky, vědy, kultury i společenského dění. Jedním ze zpovídaných je i profesor Erping Zhang. Přinášíme ukázku z textu, který je k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.

Od jara otřásají Hongkongem nevídané protesty. Lidé demonstrují proti návrhu zákona, jenž by hongkongské správě usnadnil vzájemné vydávání hledaných osob s Macaem, Tchaj-wanem a ovšem pevninskou Čínou. Opozice má obavy, že tato norma by byla zneužívána k trestání osob kritických vůči komunistickému režimu v Pekingu, ať už jsou to uprchlíci, nebo samotní obyvatelé Hongkongu. Zprvu klidné protesty se v červenci zradikalizovaly a počátkem minulého týdne zatím vyvrcholily blokádami jednoho terminálu mezinárodního letiště v Hongkongu, jejichž vinou byla zrušena asi tisícovka letů. Čínská armáda se údajně přeskupuje na hranici „teritoria“, americký prezident Donald Trump varuje před silovým řešením. Přitom tady už dávno nejde o jeden zákon, ale o poměr dosud poměrně svobodného teritoria vůči komunistické Číně.

Jaký konkrétně obsah má známá regule Jedna země, dva systémy, na jejímž základě Velká Británie v roce 1997 Číně vrátila tuto svou bohatou kolonii? Co se Číňan o dění na tomto kousku pobřeží jižní Číny dozví? Jaké má možnosti obejít vládní cenzuru na internetu? Dospěla už Čína do stavu, jaký George Orwell předpověděl v románu 1984? To jsou otázky pro odborníka na Čínu, konzultanta západních vlád a profesora na univerzitě v Salamance Erpinga Zhanga.

Jak byste protestní hnutí v Hongkongu charakterizoval? Je to politická síla s oporou ve společnosti, nebo menšina, která se smrskává a čím je menší, tím je hlasitější? Byť poslední víkend vyšlo demonstrantů zase hodně, ale to taky může být jednorázový vzmach.

Lidí, co protestují, rozhodně není málo. Hlavně ze začátku vyšly do ulic dva miliony lidí, na tak malé místo jako Hongkong je to opravdu hodně. Na záběrech vidíte lidi různých věkových kategorií. Toto samozřejmě není první protest proti tomu, že Peking nadměrně zasahuje do záležitostí takzvaného teritoria, před několika lety jsme měli hnutí Žlutých deštníků. Tentokrát jde, jak známo, o zákon, který by dovoloval úřadům snadněji vydávat trestně stíhané osoby z Hongkongu do Číny. Je to zásadní věc, pak by totiž každý s odchylujícím se názorem, který veřejně projevil, mohl být poslán před soud na pevninu. Ale v Číně ovládá soudy komunistická strana. Znepokojivých případů, kdy byli obyvatelé Hongkongu bez řádné soudní procedury vydáni k potrestání do Číny, jsme v posledních letech zaznamenali víc. Dosti známý je případ jednoho knižního nakladatele, který má navíc švédské občanství. Muž byl před několika lety poslán do Číny, někde v Číně ho drží ve vazbě, nikdo neví kde, dokonce ani švédské velvyslanectví k němu zatím nezískalo přístup. Případů takových zmizení a znovuobjevení na čínské pevnině je dlouhá řada. Zákon má potenciálně široký dopad, týkal by se dokonce i cizinců, kteří třeba Hongkongem jen projíždějí. Proto taky dnes lidi nový zákon tolik zneklidňuje a proto do ulic vyšli v takovém počtu. Proto jsou protesty tak prudké. Celkově se situace neustále vyostřuje. Víte, že policie používá slzný plyn a v několika případech i gumové projektily, jedné zdravotnici, příslušnici záchranářské služby, policie projektilem zranila oko, žena zřejmě přinejmenším částečně přijde o zrak.

Nezkrácený rozhovor je s celým speciálem 30 rozhovorů k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.