Francie nabízí „vakcínu“ proti ekologismu a progresivismu

Dopady covidových restrikcí se spojily s nastupujícím evropským Green New Dealem a tažením za bezemisní ekonomiku. Výsledkem je prudké zdražování zboží a služeb napříč vyspělým světem. Evropa patří k nejvíc zasaženým. Začíná to cenami energií, které ženou vzhůru účty za všechno zboží a služby. Evropa se ocitla v pasti svého závazku vybudovat jako pionýr první bezemisní ekonomiku na světě. Při tom velkém tažení ale chybí odpověď na zásadní otázku. Z čeho bude vyrábět energii, až si úplně zakáže nebo na neúnosnou úroveň zelenými přirážkami zdraží tradiční zdroje energie? Vítr, voda a slunce na to stačit nebudou. Německo, které na zelené tažení v Evropě nejvíc tlačí, letos vyrobilo nejvíc energie ze zdroje, který považuje za klimaticky nejšpinavější. Z uhlí.

Do této bezvýchodné atmosféry přichází francouzský prezident Emmanuel Macron s iniciativou, kdy dává dohromady skupinu jedenácti dalších zemí s jasným záměrem. Je potřeba dostat jadernou energii mezi zelené bezemisní zdroje. Dostat ji tam v evropské taxonomii, která je základem Green New Dealu. Je kádrováním zdrojů na špinavé a čisté. Podle toho se určují ceny úvěrů a pojistky. Proto, aby to bylo průchodné přes Německo, se mezi zelené zdroje přidává ještě plyn. Němci, kteří se rozhodli vypnout své atomové elektrárny, sázejí právě na plyn. Z Ruska si na to pod mořem postavili nový plynovod Nord Stream 2. Paříž, která vyrábí téměř 75 procent energie z jádra, pro svůj plán ozelenění atomu a plynu získává německou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.

Šest nových bloků

Necelé dva týdny po summitu Evropské unie, kde von der Leyenová ozelenění jádra ohlásí, vystupuje prezident Emmanuel Macron v Paříži s projevem o budoucnosti francouzské energetiky. Macronovy projevy na rozdíl od jiných evropských politiků nebývají vršením obecných frází, ale jdou dost přímočaře k věci. Mají schopnost dělat velké titulky. Tentokrát nejvyšší francouzský představitel neohlašuje nic menšího než jadernou renesanci. Jestli si v Berlíně, mysleli, že se Paříž po jeho vzoru vzdá atomové energie, hodně se spletli.

Celou analýzu Lenky Zlámalové si můžete přečíst na EchoPrime. Od čtvrtka je pak Týdeník Echo k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.