1 Spor o pozemky

Hrozí Šumavě další stavby? Obyvatelé osad se bojí o svou jedinečnou přírodu

Nové

Témata: , ,

Obyvatelé z malé šumavské osady Filipova Huť se obávají o další stavební rozmach developerů a jiných zájemců. Stopku pro další výstavbu drží územní plán, který však vlastníci stavebních pozemků chtějí zpochybnit. Místní to však nechtějí dopustit a upozorňují, že pokud se začne stavět na zbořeništích dřívějších staveb, může se po celé Šumavě rozjet velká stavební horečka. V oblasti parku je totiž přes sto opuštěných vesnic a osad.

Spor ve Filipově Huti ohledně stavby se táhne dlouho. Obec Horská Kvilda, kam Filipova Huť patří, další výstavbu odmítá a odkazuje se na svůj územní plán z roku 2013. Majitel pozemku Robert Turinský však argumentuje tím, že jeho parcela je v katastrálním úřadu vedená jako stavební a chce po zastupitelstvu, aby plán změnilo.

Situace se vyhrotila na zastupitelstvu v březnu, kdy měl Turinský starostovi Horské Kvildy vyhrožovat. „Velmi na nás tlačí. Vyvrcholilo to tím, že pan Turinský přišel na schůzi a vyhrožoval, že se vše ukáže při dalších volbách. Tvrdil, že si vymění starostu, který bude nakloněný výstavbě, a že dá k soudu předběžné opatření. Tím by obec přišla o dotace. Podobným stylem nám tady vyhrožuje,“ řekl dříve pro Echo24 starosta Horské Kvildy Jaromír Chval. To Turinský odmítl s tím, že zastupitelům pouze popsal situaci, ve které se obec nachází.

Místní obyvatelé však o dalšího zájemce o stavbu nestojí. Podle nich by se porušila jedinečnost celého místa, která dostává přílivem turistů už tak zabrat. „Za svou osobu a za místní lidi mohu říct, že si to nepřejeme. Jde o to, že si pan Turinský koupil pozemek na místě, kde se podle nás nic stavět nemělo. Není to ani v územním plánu a velmi tvrdě tlačí na starostu. Na Horské Kvildě už žádné stavby nechceme a zvlášť ve Filipově Huti, kde by místo ztratilo své kouzlo a dopadlo by to jako na Kvildě,“ uvedl pro Echo24 jeden z obyvatel Filipovy Huti, který si však nepřál být jmenován. Podle něj by se neměl z celé situace stát precendes, kdy se na ruinách dřívějších domů bude stavět. „Je zde velké množství obcí, které jsou rozpadlé. Příkladem může být Bernstein. Pokud by se tam měly znovu vystavět na zbořeništích další domy, dopadlo by to velmi špatně,“ dodal místní obyvatel.

V místě pozemku je podle Správy národního parku velmi vzácný ekosystém, který je ve 3. zóně, tedy v evropsky chráněné lokalitě. „Jsou tam například smilkové trávníky, tedy biotop, který je evropsky chráněný. Jsou tam i vzácné květiny a smrkoviště. Na to jsou tam navázaní i vzácní živočichové. Přírodně je to velmi hodnotné, podobně jako další místa na celé Šumavě,“ řekl pro Echo24 mluvčí národního parku Jan Dvořák.

Podle něj se na pozemku stále nedá stavět, podobně jako na ostatních místech. „Jsou zde územní plány, které jsou platné. Že by se na ruinách dřívějších domů začalo stavět, tak to se obávám, že nehrozí. Opravdu základem jsou územní plány, které jsou schválené obcemi a druhou věcí je zónace, který by měla být přijata. Nepředpokládáme, že by je přesto někdo dokázal prolomit,“ řekl dále Dvořák. Podle něj je na celém území Šumavy spolu s vojenským prostorem Boletice na 130 zaniklých obcí.

Podobná situace se odehrává nedaleko Filipovy Huti ve Zhůří. V zaniklé osadě v části města Rejštějn zřejmě dojde k výstavbě ekofarmy se zázemím. Před tím varují ekologické organizace i národní park. Na ruinách dřívějších staveb mají postupně vzniknout čtyři objekty, kdy kromě ekofarmy vznikne i šumavský dům, ovčín se stodolou a pasteveckou stanici. Stavět se má i kaple sv. Václava a několik menších staveb.

Že majitelé pozemků tlačí na vedení obcí, není podle Správy národního parku nic nového. „Tlaky majitelů pozemků byly vždycky. Nyní se na Kvildě prodával stavební pozemek v ceně 4500 korun na metr čtvereční. Nemovitosti se prodávají za desítky milionů korun. Je pochopitelné, že tlak developerů ale i majitelů tam je. Zásadní jsou ale územní plány obcí a také postoj jednotlivých zastupitelstev,“ dodal Dvořák.

To přiznává i náměstek ředitele národního parku Jiří Dolejší. „Pozemků, které jsou zbořeništi jako v případě pana Turinského, je v parku více. „Vycházíme z judikátu, kde stavba není patrná do úrovně prvního podlaží v kompletní dispozici a hmotě, tak se o stavbu nejedná. Negeneruje to z hlediska stavebního zákona, že se jedná o stavbu a tudíž o zastavěné území. Všechny plochy jsou přírodní, kde však historicky nějakou stavbu obsahovaly,“ řekl pro Echo24 Dolejší.

Majitel pozemku Robert Turinský však oponuje tím, že obec Horská Kvilda má svůj plán v rozporu se zákonem. „Požádal příslušné úřady, aby vykonaly dozor nad činností obce v souvislosti s územním plánováním. Výsledkem dozoru bylo sdělení, že mi potvrzují, že je územní plán v rozporu se zákonem a současně vyzvali obec ke zjednání nápravy,“ řekl Robert Turinský. Podle něj navíc Správa národního parku postupuje chybně. „Ochrana přírody a Správa národního parku žije v představě, že má naprostou prioritu a že všechno ostatní se musí uzpůsobit. Neuvědomují si, že existují i jiné zákony, které jsou postaveny na stejnou úroveň, jako stavební zákon nebo zákon o ochraně zemědělského půdního fondu,“ dodal Turinský.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Zelená pro výstavbu? Národní park Šumava odložil schválení nových zón

Ochránci přírody získali od Veolie šek na výkup mokřadu Chválovna na Šumavě

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.