Polsko otevřelo frontu proti Bruselu. „Vytáhneme děla a zahájíme palbu“

SPOR VARŠAVY A EU

Polsko otevřelo frontu proti Bruselu. „Vytáhneme děla a zahájíme palbu“
"Rovnoprávnost jednotlivých zemí EU má jen deklarativní charakter. Politická praxe ukázala, že hlas Německa a Francie se počítá především. Máme tedy co do činění s formální demokracií a faktickou oligarchií, kde moc drží ti nejsilnější. Ti silní navíc dělají chyby a nejsou schopni přijmout kritiku zvenčí.“ napsal začátkem srpna polský premiér Mateusz Morawiecki (na snímku vlevo). Foto: Profimedia
2
Týdeník
Ondřej Šmigol
Sdílet:

„Vytáhneme všechna děla v našem arzenálu a zahájíme palbu,“ zní jedno varování ze strany polské vlády. Dále upozorňuje, že přijme strategii „oko za oko, zub za zub“, a „nevylučuje žádné možnosti“. Polsko je momentálně jeden z nejbližších spojenců bojující Ukrajiny, zásobující Kyjev zbraněmi a starající o zraněné ukrajinské vojáky; přes letiště v Řešově vede hlavní trasa západní pomoci. Bez kontextu by bylo jednoduché výše uvedené věty interpretovat jako varování Moskvě, možná dokonce polské signalizování, že se do konfliktu zapojí přímo. Jenže tyto výroky nemířily do Moskvy, ale do Bruselu. Příměří, které zavládlo mezi EU a Polskem po začátku ruské invaze, je u konce. Varšava se chystá na velmi ostrý spor a podle všeho tentokrát nehodlá ustoupit.

Hádka s Bruselem se týká stále toho samého, polské soudní reformy, o které EU tvrdí, že ohrožuje nezávislost justice. Uvalila tedy na Varšavu sankce a zastavila vyplácení evropských prostředků.

Jádro sporu se týká takzvané disciplinární komory, tělesa, které mělo kontrolovat a případně trestat soudce. EU tvrdila, že jde o nepřípustnou vládní kontrolu soudců a politizaci celé justice. Evropský soudní dvůr dokonce nařídil Polsku komoru zrušit a uvalil na zemi pokutu jeden milion eur denně, dokud se tak nestane.

Varšava se brání, že správa soudnictví je vnitřní věcí každé země, poukazuje na příklady ostatních členských států, kde je jmenování soudců zcela v rukou politiků, a na přešlapy, kterých se samosprávné polské soudnictví dopouštělo.

Nicméně v posledním půlroce spor ohledně polského soudnictví utichl. Jednak to jistě bylo dáno válkou na Ukrajině. Polsko se postavilo do čela evropské pomoci Kyjevu a nebylo patřičné, aby EU vytahovala na světlo staré spory. Druhým důvodem byla skutečnost, že Polsko se rozhodlo ustoupit.

Prezident Andrzej Duda byl sice kandidátem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), je však považován za umírněného a je to často on, kdo hledá nějaký kompromis mezi Varšavou a Bruselem. Podařilo se mu prosadit zákon, který zrušil disciplinární komoru. A opravdu to chvíli vypadalo, že válečná sekera mezi Bruselem a Varšavou je zakopána. Evropská komise přijala slavnostně polský Národní plán obnovy. Ten vypracovala každá členská země, aby si mohla sáhnout na finance z fondu Next Generation EU, zřízeného na obnovu EU po pandemii. Von der Leyenová při této příležitosti dokonce přiletěla do Varšavy. Smír byl blízko.

Dne 27. července však v rozhovoru pro deník Gazeta Prawna von der Leyenová oznámila, že tyto podmínky nestačí.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME. Nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články