Vládní ostuda kolem Gottova úmrtí. Představa státního pohřbu byla absurdní
Rozloučení s Karlem Gottem
NOVÉ
Foto: Jan Zatorský
Vláda v čele s Andrejem Babišem (ANO) si svojí neinformovaností způsobila ostudu. Premiér pouze pár hodin po oznámení úmrtí zpěváka Karla Gotta svolal bez jakékoliv konzultace s rodinou či s ostatními ústavními činiteli mimořádné zasedání vlády, kde se schválilo usnesení o státním pohřbu. Kabinet tím vyvolal zděšení mezi odborníky na státní protokol, kteří upozorňují, že takový pohřeb je vyhrazen výhradně hlavám státu a má jasné náležitosti.
„Pro Karla Gotta přece nepřichází v úvahu, aby ho vezli na lafetě a za ním šla generalita, že by se střílely salvy z děl, že by byl vystaven ve Vladislavském sále a tak podobně,“ uvedl pro Echo24 expert na protokol a bývalý tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček. „Vláda sama nemůže rozhodnout o konání státního pohřbu, to je špatné pochopení procedury,“ řekl také bývalý šéf protokolu Hradu Jindřich Forejt deníku Echo24.
Babiš zjevně pod tlakem těchto názorů nakonec ve čtvrtek obrátil a hovořil „pouze“ o pohřbu se státními poctami. „Premiér dostal konečně rozum a konečně se s někým, kdo tomu rozumí, poradil. To co plácl ve středu, byla absurdita a nesmysl. Všichni zasvěcení lidé to věděli. Každý, kdo se trochu vyzná ve státním protokolu, byl zděšen. To co ve středu Babiš prohlásil, to o čem jednala vláda, to co potom vyprávěl Zaorálek v televizi, to byly naprosto nerealistické představy a naprosto nekvalifikovaný přístup,“ řekl Špaček.
Gottova manželka však uvedla, že se ona rozhodla pro pohřeb se státními poctami. „Zároveň děkuji panu premiérovi a vládě za iniciativu spojenou s uspořádáním státního pohřbu. Po důkladné úvaze jsem se rozhodla pro pohřeb se státními poctami,“ napsala Ivana Gottová ve svém prohlášení.
Prohlášení Ivany Gottové:
Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, kteří nám vyjádřili svou soustrast s odchodem mého manžela, Karla Gotta. Zároveň děkuji panu premiérovi a vládě za iniciativu spojenou s uspořádáním státního pohřbu. Po důkladné úvaze jsem se rozhodla pro pohřeb se státními poctami.
Veřejnost bude moci přijít uctít památku mého muže v pátek 11. 10. od 8:00 – 22:00 hodin do Paláce Žofín na Slovanském ostrově. V souladu s vůlí mého manžela a po předchozím jednání s Arcibiskupstvím pražským se bude konat zádušní mše a bude ji sloužit Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský. Tato se uskuteční pro pozvané hosty v sobotu 12. 10. od 11:00 hodin v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.
Státním pohřbem vyjadřuje stát nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. Samotnému obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Státní pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí. Vláda rozhoduje i o vyhlášení státního smutku.
Podle Forejta je znakem pohřbu se státními poctami například přítomnost státní vlajky a účast vojáků. Poprvé se tak podle Forejta stalo při pohřbu bývalého ministra a ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010.
Podobně mluví i Špaček. „Státní pohřeb je určen pouze pro hlavy státu. Pohřeb se státními poctami už je něco jiného. To je daleko volnější ceremoniál, který není tak rigidní a tuhý, jako je pohřeb hlavy státu. Sem je možné započítat několik prvků, které garantuje stát. Státní protokol může organizovat takový pohřeb, může být vyvěšena státní vlajka, může se hrát hymna, může být čestná stráž, může být státní smutek, mohou být svěšeny vlajky na půl žerdi. To jsou prvky, které je možné kombinovat a teď do nich samozřejmě vstupují atributy občanského obřadu.“
Ani Menšík, ani Wichterle
Kromě Motejla se však zatím nikdo pohřbu se státními poctami nedočkal. „Přesto bude pohřeb se státními poctami, jaký nepamatuji, že by měl Menšík, Pešek nebo akademik Wichterle, nebo dvacet dalších ikon české kultury za posledních dvacet let,“ poznamenal Špaček.
Bývalý protokolář Hradu Forejt nerozumí postupu, při němž vláda vyhlásí státní pohřeb, aniž by měla souhlas rodiny. „Protože jako ten, kdo měl na starost státní pohřeb Václava Havla, bych v životě nepřipustil, aby vznikla jakákoliv tisková nebo jiná zpráva, která by činila rozhodnutí státu v této výsostné nejvyšší věci, a přitom to nebylo zkonzultováno s rodinou,“ řekl Jindřich Forejt. Například se neví, jestli neexistují nějaká přání Karla Gotta, která mohou do situace zasáhnout, dodal.
Stejně tak mu chybí konsenzus nejvyšších ústavních činitelů, který předcházel zatím poslednímu státnímu pohřbu – Václava Havla. „Odpoledne se sešli prezident republiky, předseda senátu Milan Štěch, předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, tehdejší předseda vlády Petr Nečas, tam se řeklo, co to je státní pohřeb a po dohodě těchto činitelů byla kontaktována – zatím bez vědomí nebo zapojení veřejnosti – paní Havlová,“ řekl Jindřich Forejt s tím, že jí bylo vše předloženo a vše bylo součástí následného výstupu. „Teď mi to připadá, že je to naopak,“ dodal.
