Srbsko prý úspěšně přesvědčuje jiné země, aby neuznávaly Kosovo. Je už jich méně než sto

Srbsko pokračuje v úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Ministr zahraničí Ivica Dačić v pátek ve veřejnoprávní televizní stanici RTS řekl, že příští týden oznámí patnáctý stát, který uznání zruší. Tento postup Priština ostře kritizuje a loni kvůli němu zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží. Západ na Bělehrad naléhá, aby od této diplomatické aktivity upustil v zájmu obnovení dialogu s albánským vedením Kosova.

Dačić v televizi řekl, že srbská diplomacie je nepřetržitě aktivní ve vztahu k zemím, které Kosovo uznaly, nebo k němu nemají jasné stanovisko. "Začali jsme od seznamu prištinských úřadů se 116 zeměmi, které uznaly Kosovo. My jsme ten seznam rozebrali a těch zemí je méně než sto," řekl ministr.

Uvedl přitom, že své uznání Kosova už stáhlo 14 států a že příští týden oznámí, který stát od uznání ustoupí jako patnáctý. Podle šéfa srbské diplomacie tato země už poslala do Prištiny příslušnou nótu.

Dačić mimo jiné zopakoval stanovisko své vlády, že je nevyvážené a nespravedlivé, když západní mocnosti považují za nezbytnou "kompromisní" podmínku pro obnovení dialogu o normalizaci vztahů Srbska a Kosova, aby Priština zrušila drastická cla na srbské zboží a Bělehrad na druhé straně zastavil kampaň proti uznání Kosova.

Podle srbského vedení je základním předpokladem zrušení cel. Teprve pak je možné mluvit o recipročním zastavení aktivit na jedné straně proti uznání Kosova a na straně druhé za jeho uznání.

"Od roku 2012 Kosovo uznalo něco přes 20 zemí. Jak to, že to nevadilo dialogu? Jak to, že nevadí, když Madagaskar uzná Kosovo, a vadí, když uznání zruší?" poznamenal Dačić.

Klíčovou podmínkou Srbska pro pokračování dialogu s Kosovem je zrušení celní přirážky, kterou Kosovo koncem loňského roku uvalilo na zboží ze Srbska a Bosny. Žádá také, aby Priština dodržela bruselskou dohodu z roku 2013, která předpokládá vznik do určité míry samosprávného regionu na severu Kosova, který obývají převážně Srbové. Kosovská vláda naopak trvá na tom, že cla zruší teprve ve chvíli, kdy Bělehrad uzná kosovskou nezávislost.

Čtěte také: Ekologická bublina splaskla. Greta v roli jachtařky znečistí prostředí víc než cestou letadlem

Zbourat Libeňský most? Netřeba, opravte a zachovejte ho, píše švýcarský profesor

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Zásah aliance ukončil tažení srbské armády a policie proti ozbrojené vzpouře kosovskoalbánských separatistů, které se zvrhlo v masakry a etnickou čistku.

Mezi státy, jež nezávislost Kosova uznaly, je například vedle USA i většina zemí Evropské unie včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podpořily především Rusko a Čína. Kosovo ale neuznalo také pět unijních zemí - Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr.