Putin slíbil Lukašenkovi pomoc, půjčí mu přes 30 miliard

Ruský prezident Vladimir Putin dal v pondělí najevo podporu běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, který doma čelí největším protestům od svého nástupu k moci před 26 lety. Šéf Kremlu Lukašenkovi při jejich setkání v Soči slíbil, že Rusko poskytne jeho zemi úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun). Řekl také, že vzniklou situaci si musejí vyřešit sami Bělorusové bez tlaku zvenčí, jímž měl ovšem na mysli hlavně podporu vyjadřovanou západními zeměmi běloruské opozici.

Protesty v Bělorusku vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž úřady vyhlásily vítězem Lukašenka. Opozice to považuje za podvod a výsledek voleb neuznala ani EU. Každou neděli se podle odhadů opozice i novinářů v Minsku protestů účastní na 100 000 lidí, kteří přes tvrdé zákroky bezpečnostních sil dál žádají odchod Lukašenka a nové volby.

„Jsme pro to, aby sami Bělorusové, bez napovídání a tlaku zvenčí, klidným způsobem a dialogem projednali tuto situaci a dospěli ke společnému řešení,“ řekl v pondělí v Soči svému běloruskému protějšku ruský prezident.

Zřetelně tím kriticky mířil na podporu vyjadřovanou v evropských metropolích opozici. Není však jasné, zda mělo jít i o pobídku, aby autoritářský běloruský vůdce přistoupil na dialog s oponenty. Lukašenko dialog totiž doposud rozhodně odmítá s tím, že nebude jednat s „ulicí“. Místo toho nechává brutálně zatýkat demonstranty a opoziční předáky vězní nebo vyhání ze země.

Putin podává Lukašenkovi pomocnou ruku. „Dohodli jsme se, že Rusko v této obtížné chvíli poskytne Bělorusku státní půjčku 1,5 miliardy dolarů, a my to splníme,“ oznámil podle agentury TASS. Dodal, že o poskytnutí tohoto úvěru už nyní jednají ministři financí.

Ochotu podpořit Lukašenka dal už Putin dříve najevo tím, že na žádost běloruského prezidenta vytvořil ruskou „zálohu“ pořádkových sil, která by měla být v sousední zemi nasazena, ale jen v nezbytně nutném případě. I když Putin vyjádřil předpoklad, že tento případ nenastane, obavy z možné ruské intervence k záchraně „posledního diktátora v Evropě“, jak se Lukašenkovi přezdívá, trvají.

Otazníky v této souvislosti vyvolala nynější účast jednotky ruské elitní výsadkářské divize na společném vojenském cvičení v Bělorusku, které má být zaměřené na boj proti terorismu. Putin v pondělí ujišťoval, že se všichni – kolem 300 vojáků a 70 kusů bojové a speciální techniky – po skončení manévrů vrátí do svých kasáren v Rusku.

Šéf Kremlu za svou podporu zjevně očekává vstřícnější postoj Lukašenka k prohloubení integrace obou zemí. „Rusko je i nadále odhodláno dodržovat všechny naše dohody, včetně dohod vyplývajících ze smlouvy o svazovém státě a dohodě o kolektivní bezpečnosti,“ naznačil diplomaticky ruský prezident.

Putin usiluje o užší vazby s Běloruskem v rámci svazového soustátí dlouhodobě. Lukašenko to dosud odmítal a obviňoval Moskvu, že chce Bělorusko pohltit. Jeho současná pozice je ovšem oslabená právě kvůli protestům proti výsledkům prezidentských voleb.

Dohodou o kolektivní bezpečnosti Putin „zdůvodnil“ vytvoření zálohy pořádkových sil pro Bělorusko.

Putin také nazval „logickým, aktuálním a účelným“ návrh Lukašenka na změnu běloruské ústavy. Lukašenko vyjádřil ochotu uspořádat nové volby hlavy státu až po schválení úprav v základním zákonu země. Opozice s potřebou ústavní reformy sice souhlasí, ale požaduje, aby jí předcházela Lukašenkova demise.