Vláda spustí chytrou karanténu 2. S velkým call centrem a mobilními aplikacemi
KORONAVIRUS V ČR
AKTUALIZOVÁNO
Chystá se druhá část projektu tzv. chytré karantény, který byl testovaný od začátku dubna a plošně spuštěný 1. května. Na čtvrteční tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zapojená do ní bude mobilní aplikace eRouška nebo sdílení polohy skrz Mapy.cz, vznikne i velké call centrum. Projekt má především propojit informační systémy laboratoří a hygienických stanic a umožnit lepší řízení testování a rychlejší izolaci kontaktů nakažených v karanténě.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se současná strategie mění z plošných opatření na lokální zásahy. Klíčová je podle něj rychlost. „Je to i o odpovědnosti každého z nás a využití technologií, které jsou dnes (ve čtvrtek) k dispozici,“ doplnil ministr.
Využití dat z mobilů nebo od pondělí z platebních karet od bank je podle vládního zmocněnce pro IT Vladimíra Dzurilly dobrovolná, nakažený s tím dává souhlas. Aplikaci eRouška, která je od pondělí dostupná i pro mobilní telefony s operačním systém iOS, si stáhlo 180 000 lidí. Aplikace data nikam neposílá, jen si pamatuje další mobily s nainstalovanou eRouškou a na vyžádání hygieniků je může majitel telefonu odeslat. Svoji polohu v aplikaci Mapy.cz sdílí podle Dzurilly téměř 1,2 milionu lidí.
Základem boje s epidemií bylo i před spuštěním chytré karantény podle Hlavní hygieničky ČR Jarmily Rážové epidemiologické šetření, tedy rozhovor pracovníka hygieny s nakaženým k odhalení místa, kde se nakazil a jeho kontaktů. Jeho součástí může být i vzpomínková mapa vytvořená po souhlasu z dat mobilního telefonu. „Teď není problém si vzpomenout, s kým jsme se potkali cestou do práce a z práce. Ve chvíli kdy uvolníme opatření, bude tento nástroj více používán a více užitečný," doplnila Rážová. Na rozdíl od sdílení dat z mobilů je rozhovor s hygienikem ze zákona povinný, lidé musí říct, s kým se setkali.
Cílem projektu je do tří dnů odhalit možné rizikové kontakty každého nakaženého, ty poslat do karantény a za několik dní, kdy bude možné virus testem odhalit, je otestovat. Podle náměstka ministra zdravotnictví a šéfa řídícího týmu chytré karantény Romana Prymuly jsou tři dny maximum. „Byly dosud i případy, které se řešily osm nebo devět dní," uvedl.
Přínosem je podle něj i sdílení dat v reálném čase. "Data se denně analyzují, každý den ráno si říkáme, kde vzniká nějaké potenciální ohnisko. V tuto chvíli to jsou dominantně velká města a dílčí epidemie vznikají v pohraničí s Německem," řekl Prymula. Systém zastřešující 80 softwarů z laboratoří a 14 různých systémů krajských hygienických stanic sdílí data online a podle Prymuly umožní například řídit kapacity pro testování.
Testovat by se nově měli lidé i preventivně, například chroničtí pacienti nebo pracovníci lůžkových zařízení sociálních služeb, kteří jsou dosud testováni jen rychlotestem na protilátky a nově se mají podobit testu PCR z výtěru z nosohltanu. Půjde každý den o 4000 až 4500 testů. Podle Prymuly je cílem mít na podzim i 30 000 testů denně.
