Dejte si vakcínu a vystavte se viru. Nejen o třetí dávce se Zdeňkem Hostomským
Echoprime
ROZHOVOR
Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský patří během pandemie čínského koronaviru mezi hlavní představitele disentního proudu ve vědě, který zpochybňuje smysl nošení roušek, lockdownů či omezování výuky. Po těch téměř už dvou letech je možná na čase trochu poodstoupit a zamyslet se nad chodem vědy a její souhry s politikou.
Velkým tématem letošního podzimu je účinnost vakcín. Bohužel nejsou tak skvělé, jak nám výrobci tvrdili na začátku. Dnes nás připravují na třetí a další dávku, ředitel Pfizeru nás chce očkovat každý rok a pokud možno navždy. Je to vědecky obhajitelné?
Jakkoli jsem proti lockdownům a povinným rouškám, proti zavírání škol a podobně, jsem také velkým zastáncem jednak vakcinace obecně a současně i vakcín proti covidu. Tyto vakcíny považuji za triumf vědy – výsledek propojení vládní intervence a soukromého sektoru za Trumpovy administrativy. Americká vláda si vytipovala šest společností, kterým dala hodně peněz, a v pěti případech ze šesti se strefila dobře. Především s Pfizerem a Modernou. Pokud já mám nějakou expertizu, je to hlavně výzkum a vývoj nových léků a vakcín. Teď jsme v první generaci vakcín, budou přicházet lepší a lepší. Souhlasím, že například vakcína od Pfizeru vypadala jako dlouhodobé řešení. Klinické studie nebyly ošizeny, dělaly se paralelně s výrobou, protože americká vláda si už předplatila miliony dávek, aniž čekala na výsledek studií. Proto byla vakcína vyvinuta tak rychle. Normálně farmaceutická firma udělá první fázi, načež se teprve zamýšlí, jestli se jí vyplatí investovat do studie další velké peníze. I proto standardní studie trvá tři čtyři roky. V tomto případě doba vyčleněná na úvahy odpadla proto, že měli zaručený odbyt a mohli rovnou začít masivní výrobu. V klinické studii měl Pfizer asi 40 tisíc lidí, co dostali skutečnou vakcínu, 40 tisíc lidí placebo. Když po několika týdnech srovnali výsledky, zjistili velký rozdíl ve prospěch vakcinované skupiny, z čehož jednoduše vypočítali účinnost 94,5 procenta. Ale vakcína by si zasloužila schválit, i kdyby účinnost byla jen padesátiprocentní. Projít infekcí koronavirem bez vakcíny je trochu ruská ruleta, s reálným rizikem, byť statisticky nízkým. Kolem pěti procent lidí má těžký průběh a dvě procenta umřou. Proto nemůžeme zodpovědně propagovat cestu prostého promoření. Vakcína je tu úžasná odpomoc. Takže doporučuji: Co nejvíc vakcinujme a otevřme se normálnímu životu bez restrikcí, otevřme se životu včetně toho viru. Náš imunitní systém ho s pomocí vakcíny dobře zvládne.
Co třetí dávka, je správná? Vy do ní půjdete?
Lidé v mé věkové kategorii a starší, kteří nemocí neprošli a jsou naočkovaní, by si třetí dávku určitě měli dát. Já jsem nemocí prošel a pak jsem si dal obě dávky, čili to počítám, jako že ty tři už mám. Ale hlavně – opakuji, že součástí úspěšné vakcinační kampaně je ochota se viru vystavit. I zastánce povinného očkování mikrobiolog Peter Šebo tvrdí, že kombinace vakcíny a přirozené infekce je to nejlepší, co můžete pro svou imunitní ochranu udělat. Vakcína vám umožní, aby setkání s virem bylo mírné. Veškeré lockdowny se jen snaží toto nevyhnutelné setkání odsunout o pár měsíců, za cenu nesmírných ekonomických i společenských ztrát. Navíc je to marná snaha. Virus si tváří v tvář lockdownu neřekne: Hele, oni se zavřeli, tak já jdu někam jinam, když mě tu nechtěj.
A kdo se má posilovat další a další dávkou?
Hlavně ty rizikové skupiny. Ty by určitě měly dostat třetí dávku. Ale nutit třetí dávku střední generaci? Asi ne. A školákům už vůbec ne.
