Kdo nahradí Junckera? Brusel čeká další kolo jednání o klíčových postech
Nové uspořádání Evropské komise
NOVÉ
Zdroj: Shutterstock
Šéfy států a vlád zemí Evropské unie čeká v neděli večer v Bruselu druhý pokus o dohodu nad tím, kdo v příštích letech obsadí klíčové posty ve vedení unijních institucí. Přípravná jednání, která koordinoval předseda Evropské rady Donald Tusk, ale zatím k jednoznačnému závěru nevedla, byť diplomaté mimo záznam připouštějí, že v úvahách lídrů zemí osmadvacítky nastal určitý posun. Od summitu se čeká především rozhodnutí, kdo na podzim vystřídá Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise (EK).
Součástí širšího souboru pozic k debatám je ale i křeslo předsedy nového složení Evropského parlamentu (EP) po končícím Antoniu Tajanim či funkce šéfa Evropské rady, kterou nyní zastává Tusk. Do skládačky ale patří i místo v čele Evropské centrální banky (ECB), kterou nyní vede Mario Draghi, a také pozice šéfa unijní diplomacie po Federice Mogheriniové.
Prezidenti a premiéři chtějí – a chtěli už před týdnem na řádném summitu – domluvit celý soupis. Zásadní je ale nyní jméno nového šéfa komise a funkce v čele europarlamentu, o nichž by mělo být rozhodnuto rychle. Pokud se to na mimořádném summitu nepodaří, europarlament svého nového předsedu zřejmě příští středu zvolí sám bez koordinace – či s mizivou koordinací – s hlavními městy a už tak komplikovanému rébusu tím přidá další úroveň složitosti.
Šéfové států a vlád zemí EU musejí při rozplétání problému zohledňovat řadu faktorů – od příslušnosti možných kandidátů k různým evropským politickým rodinám přes „geografickou spravedlnost“, tedy rozložení funkcí spravedlivě mezi různé části EU, až po snahu o co nejrovnější zastoupení mužů a žen.
Vítězný spitzenkandidát nemá podporu
Ve čtvrtek před týdnem jednání zablokovalo, že v eurovolbách vítězní evropští lidovci, k nimž na summitech patří i německá kancléřka Angela Merkelová, trvali na jméně Němce Manfreda Webera do čela Evropské komise. Europoslanec bez premiérské zkušenosti na ni měl podle nich nárok v logice systému takzvaných vedoucích kandidátů, kdy strany v eurovolbách voličům tvrdily, že hlasováním pro jednu z nich zároveň do čela komise posílají právě jejího „spitzenkandidáta“.
Systém, který unijní smlouvy neznají, v roce 2014 skutečně do čela EK vynesl Junckera, tehdejšího hlavního kandidáta lidovců. Podle pravidel totiž summit navrhuje europarlamentu kandidáta na šéfa komise a poslanci toto jméno schvalují. Před pěti lety měli lidovci a socialisté v EP potřebnou nadpoloviční většinu, obě strany tuto hru – a tedy i Junckerovu nominaci – podporovaly a dopředu prezidentům a premiérům řekli, že nikdo jiný než někdejší lucemburský premiér podporu v EP nedostane.
Nyní je situace složitější, většinová koalice bude muset být v novém složení europarlamentu širší a jednání o ní zatím stále nejsou u konce. To dává Tuskovi a lídrům unijních zemí možnost ke kreativnější práci, jednání jsou však složitá. Poslední summit ukázal, že Weber, ani žádný ze spitzenkandidátů jiných stran, podporu Evropské rady nemá a francouzský prezident Emmanuel Macron rovnou celý systém vedoucích kandidátů pohřbil.
Řada jednání a rozhovorů, které vedl Tusk a další lídři v posledních dnech, vedla podle informací médií na summitu G20 v Japonsku k představě, o níž se v Bruselu spekulovalo už před neúspěšným posledním jednáním. „Jsme na cestě, která možná umožní dostat se zítra (v neděli) k řešení,“ řekla v Ósace novinářům Merkelová.
Weber a EPP by tak mohli dostat vedení europarlamentu a do čela komise by lídři nominovali jiného spitzenkandidáta – socialistu a nynějšího prvního místopředsedu komise Franse Timmermanse. Francie by podle Financial Times mohla mít nárok obsadit křeslo šéfa ECB stávajícím šéfem své centrální banky Françoisem Villeroyem de Galhau.
Předseda komise musí rozumět V4, říká Babiš
Vše je ale otevřené a diplomaté například připomínají, že socialista Timmermans v čele komise by byl jen těžko přijatelný pro Polsko, a nejspíš i další země visegrádské skupiny (V4), hlavně kvůli svému tvrdému postupu vůči Varšavě v otázkách polské reformy soudního systému. Po několikahodinové schůzce v Praze se svými partnery z V4, tedy z Polska, Slovenska a Maďarska, český premiér Andrej Babiš na twitteru napsal, že budoucí předseda komise „nemusí být z našeho regionu, ale měl by mu rozumět a respektovat naše pozice“.
Země ze střední a východní části Evropy také žádají, aby jednu z funkcí dostal zástupce zemí z tohoto regionu. Opakovaně bývá v souvislosti s unijní diplomacií zmiňováno jméno slovenského místopředsedy komise Maroše Šefčoviče. Ve hře je ale třeba i Bulharka a nynější šéfka Světové banky Kristalina Georgievová či chorvatský premiér Andrej Plenković.
Z různých koutů unie ale zaznívají i další jména. Jednání tak nejspíš nebude jednoduché a je možné, že se naplní poněkud výhrůžná poznámka v programu nedělního večerního jednání summitu, který byl zveřejněn na internetu: „Pokud to bude nutné, bude jednání pokračovat u snídaně 1. července“.
