Středočeská moudrost: Babiš se nepřiznal, tak je nevinný

Víkend ukázal, že minimálně v jednom rozměru se Česko liší od Rakouska. U jižních sousedů zažila v předčasných volbách krutou porážku strana FPÖ, přitom důvodem předčasných voleb i porážky bylo video, které ukázalo, jak její šéf Heinz-Christian Strache plánuje ovládnout místní deník Kronen Zeitung. Novináře přitom nazývá „největšími děvkami na této planetě“, kteří budou psát, co se jim řekne.

Naopak v Česku Krajský úřad Středočeského kraje definitivně odmítl podezření, že premiér Andrej Babiš ovládá deníky MF DNES a Lidové noviny, i když existuje řada příkladů, které svědčí o opaku. Středočeši přitom bez přesvědčivého vysvětlení hodili pod stůl verdikt Městského úřadu v Černošicích, podle kterého má Babiš na obě zmíněná média rozhodující vliv.

Strachemu nepomohlo, že ovládnutí Kronen Zeitungu jenom plánoval. Babišovi neuškodilo, že si nejen lidé z oboru pamatují manipulace jeho médií, například lži Lidových novin z pátého ledna 2018 o tom, že tehdy ještě neveřejná zpráva agentury OLAF jen okrajově zmiňuje premiéra a už vůbec nemluví o tom, že Čapí hnízdo byl podvod. Nevadí ani slavná Babišova nahrávka z roku 2017, na které úkoluje redaktora MF DNES Marka Přibila, jak použít kompro na politické konkurenty.

Nezávislost Zbyňka Průši

Na práci středočeských krajských úředníků je v této souvislosti nejvíc pozoruhodné, jak ke svému rozhodnutí vůbec mohli dojít. Otázku Babišova střetu zájmů řešily tuzemské instituce celý rok ve dvou fázích. Městský úřad Černošice dvakrát po sobě rozhodl o tom, že Babiš porušuje zákon, který zapovídá politikům vlastnit či ovládat média. Odůvodnil to srozumitelně i z pohledu laiků. Jak známo, premiér se snažil zákon obejít tím, že média i celý holding Agrofert uklidil do svěřenských fondů, ze kterých byl důležitější fond AB private trust I. V roli zakladatele fondů či jejich obmyšleného má Babiš řadu možností, jak do chodu holdingu zasáhnout. Jmenuje svěřenského správce, kterým je v případě AB private trust I Zbyněk Průša, dlouholetý manažer Agrofertu. Může ho odvolat, pokud usoudí, že poškozuje jeho zájmy. Nad aktivitami svěřenského správce navíc dohlíží rada tří protektorů. Roli tzv. rodinného protektora hraje Babišova manželka, kterou může manžel kdykoli nahradit někým jiným, dalších dvou protektorů se může zbavit, pokud neplní jeho představy o prospěchu společnosti. Svěřenský správce sice drží hlasovací práva akcionáře, může je však využít jen se souhlasem Moniky Babišové. Průša i protektoři tedy musí kdykoli posloužit jako převodové páky případných Babišových rozhodnutí dovnitř Agrofertu, a pokud neposlouží, mohou být kdykoli nahrazeni. Zákon o střetu zájmů přitom byl podle černošického městského úřadu porušen tím, že existuje „i pouhá možnost ovládající osoby k výkonu takového rozhodujícího vlivu“.

Středočeský krajský úřad takovou argumentaci dvakrát odmítl. Poprvé s formálním odůvodněním, že podle zákona o obchodních korporacích není možné ovládat svěřenský fond, ale pouze obchodní společnost, například akciovku. Když v Černošicích tuto námitku vyvrátili s poukazem na výklad ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, přišel krajský úřad ve svém druhém rozhodnutí s novým argumentem, podle kterého neexistuje žádný právní nástroj, s jehož pomocí by mohl Babiš byť nepřímo sdělit Průšovi své požadavky, ani „nebyl nalezen nástroj, kterým by svěřenského správce donutil k jejich realizaci“. Zbyněk Průša je nezávislý, protože mu statuty svěřenských fondů nikde přímo nenařizují, aby jednal podle Babišových příkazů. Dál už se Krajský úřad nehodlá s Černošicemi bavit a přestupkové řízení s Babišem zastavuje.

Víc než zákon

Při pohledu z odstupu je zřejmé, že kraj zastává jiný právní názor než Černošice a podle pravidla „vyšší bere“ se s tím černošickým vypořádal bez velkého vysvětlování. Přirozeně nejen politiky z parlamentní opozice napadne, že kraj podpořil názor příznivý šéfovi ANO Babišovi prostě z toho důvodu, že hejtmankou je Jaroslava Jermanová Pokorná z ANO. Také nejde vyloučit, že kraj reprodukuje názor Babišových právníků. Tomu nasvědčuje, že na rozdíl od obvyklé praxe ve svém rozhodnutí nepublikoval Babišovy námitky proti černošickému verdiktu a zdůvodnil to pouze tím, že by jim běžný čtenář nerozuměl. Hodně právníků i obyčejných lidí si také může myslet, že je rozhodnutí Středočechů přitažené za vlasy. Při jejich stylu argumentace by přestupek proti zákonu o střetu zájmů bylo možné odsoudit, jen kdyby se Babiš nebo některý z jeho podřízených přiznal.

Správní řád hraje krajskému úřadu do noty. Rozhodnutí o střetu zájmů je pravomocné stejně jako rozhodnutí pražských státních zástupců zastavit Babišovo stíhání v kauze Čapí hnízdo. K soudu se proti němu nikdo odvolat nemůže a zrušit se dá jen mimořádným opravným prostředkem, v případě střetu zájmů zásahem ministryně spravedlnosti, kterou je Marie Benešová s mandátem od hnutí ANO.

Přesto by ani ti největší nespokojenci neměli dojít k závěru, že teprve Babiš zglajchšaltoval státní správu tak, aby jeho slovo platilo víc než zákon. Taková totiž byla rozšířená praxe už dosud, přinejmenším v některých regionech. Běžný občan se sice mohl ve správních řízeních bránit, pokud ovšem na druhé straně sporu stál významný místní politik či podnikatel, tak stejně neměl šanci. V případě premiéra je novinkou pouze okolnost, že svou nadřazenost nad zákonem prosazuje všem na očích a bez ostychu.