2 komentář

A mezitím další zkouška nervů na Bosporu

Témata: ,

Bospor v titulku byl míněn spíš jako poutač pozornosti. Přísně vzato se nejnovější eskalace napětí mezi Řeckem a Tureckem nemohla odehrát v Bosporském průlivu, když ten je po obou stranách turecký, ale víc než o 200 kilometrů západním směrem. Od pohraniční řeky Evros, oddělující pevninské Řecko od malého kousku Evropy, který Turecku kdysi zbyl, byl v pondělí večer ohlášen znepokojivý incident. Turecké uniformované síly tu prý střílely na řecké pohraničníky. Jejich terénní vůz se ocitl pod přímou palbou z turecké strany. Nikdo sice nebyl zraněn, nebylo dokonce ani zasaženo auto (stalo se to v noci), nicméně nebyla to střelba do vzduchu, nýbrž na živé terče. Řecká soukromá televize Star, která zprávu odvysílala ve svých hlavních zprávách v úterý večer, tvrdí, že incident oficiálně potvrdila řecká policie.

Star má od svého vzniku před pětadvaceti lety bulvární nádech řekněme jako její vrstevnice TV Nova u nás, ale v důležitých chvílích jí to dává výhodu zpravodajské nekorektnosti, drzosti. Většina ostatních kanálů v zemi, natož velké světové stanice zprávu z Evrosu ani nepřevzaly, ani nedementovaly. Můžeme se dohadovat, jestli proto, že takové hlášení má vysoce nebezpečný potenciál, že může probouzet vášně, od nichž je krok k zahájení války. Řecký ministr obrany v parlamentu na poslanecký dotaz výslovně dementoval narušení řeckého území tureckými vojáky, což však není dementi střelby na řecké pohraničníky.

Současně jsou hlášeny další incidenty, které by svědčily o zvýšené agresivitě Turků. Především nebezpečné najíždění turecké hlídkové lodi do člunu řecké pobřežní stráže, jež i ministr lodní dopravy Yiannis Plakiotakis vyhodnotil jako „jasný cíl Turecka vyprovokovat v Egejském moři incident“. V úterý přelétávaly dvě stíhačky F-16 turecké armády poměrně nízko nad Evrosem – jasné porušení vzdušného prostoru historického arcinepřítele a formálního spojence v NATO.

Když k tomu přičteme doprovodnou rétoriku z Ankary – ministr vnitra Süleyman Soylu v neděli poznamenal, že do Evropy se z Turecka přivalí víc než milion běženců, což smete některé evropské vlády a způsobí hospodářskou krizi, a že co jsme viděli dosud, není ještě nic proti tomu, co uvidíme; prezident Recep Erdogan zřejmě v souvislosti se zmíněným incidentem na moři deklamoval: „Řekové budou prchat, my je budeme lovit.“ –, je zřejmé, o co tu jde: vytvořit strach o osud Řecka, tohoto slabého článku EU a eurozóny, k jehož hospodářské záchraně už před devíti lety EU porušila čerstvou Lisabonskou smlouvu, konkrétně článek 125, zakazující vzájemné ručení za dluhy. Dnes jako kdyby se tu všemožnými způsoby Evropě připomínalo, jak je Řecko zranitelné.

Nejspíš jsme právě uprostřed orientálního smlouvání, kdy Erdogan zvyšuje sázky, aby od EU dostal co nejvíc za to, že dál bude zadržovat migranty v přesunu do Evropy. Bohužel Erdogan v posledních zhruba pěti letech jako kdyby ztratil politický cit. Už to není onen úspěšný, zářivý politik, oslavovaný i na Západě (jeho strana AKP, psalo se, je muslimská obdoba CDU...). Pouští se do riskantních her, které se mu, jak lze studovat na případu Sýrie, mohou šeredně vymknout z rukou. Řecko-turecká hranice je po koronaviru další fenomén, který v příštích týdnech může stejně dobře vyšumět jako získat vlastní neblahou dynamiku.

 

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info

/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více