Ústavní soud může zrušit volební zákon. Přineslo by to radikální politickou změnu

Ústavní soud se chystá vyhlásit zásadní změnu podoby voleb do Poslanecké sněmovny. Podle informací Echo24 se totiž bude rozhodovat o ústavní stížnosti skupiny senátorů, kteří napadají kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. Většina senátu Ústavního soudu se kloní k tomu, aby byly tyto dvě sporné části z dob opoziční smlouvy vymazány. Tato zpráva se šíří po soudcovských i politických kuloárech. V rozhovoru pro Týdeník Echo, který vyjde v příštím týdnu, ji nepopřel ani předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ohradil se však proti tomu, že by pro návrh mezi kolegy soudci on sám získával podporu, nicméně potvrdil, že návrh je zařazen na úterní jednání pléna ÚS.

Radikální změnu může Ústavní soud přinést v nálezu ke stížnosti části senátorů. Za zástupce horní komory ji podal na konci roku 2017 europoslanec za STAN Stanislav Polčák. Ten napadl sporné části volebního zákona, která míří jak na rozdělení volebních obvodů s uplatněním formule D‘Hondta, tak aditivní kvórum, které zatěžuje vytvořené koalice 10, 15 či více procenty. Po více jak třech letech dojde u Ústavního soudu k projednání, soudcem zpravodajem je Jan Filip.

V rozhovoru pro Týdeník Echo předseda soudu Pavel Rychetský doslova řekl: „Plénum svolávám k jednání na každé úterý a na jeho program zařadím návrhy předložené jednotlivými soudci zpravodaji, kteří své návrhy po zpracování rozesílají všem soudcům. K živým projednávaným věcem se zásadně nevyjadřuji, ale v daném případě učiním výjimku. Ve věci návrhu skupiny senátorů na zrušení části volebního zákona nejsem soudcem zpravodajem, takže jsem těžko mohl získávat před jeho zařazením podporu, když mi jeho obsah ani nebyl znám. A k projednávání jsem jej zařadil v okamžiku, kdy byl soudcem zpravodajem rozeslán.“

Podle informací Echo24 by mohlo v úterý dojít k výsledku, kdy se obě části volebního zákona vyškrtnou. Ústavní právník Jan Kysela upozorňuje, že by došlo k vyškrtnutí inkriminovaných částí, které by musely být nahrazeny jinou formulací. „Záleží na tom, co Ústavní soud udělá jak z hlediska formy, tak z hlediska obsahu. Z hlediska formy jde o to, že napadané věci umaže a může se zákon dál aplikovat. To je příklad zrušení aditivního kvóra na tvorbu koalic,“ řekl pro Echo24 Jan Kysela.

Opačně by to ale mohlo být v případě, kdy by Ústavní soud vyškrtl i část s D‘Hondtovou metodou při přepočítávání mandátů. „To je reakce na velkou volební reformu ODS a ČSSD. V tomto případě by bylo možné volit až poté, co by se do volebního zákona uvedla jiná metoda přepočtu. V takové situaci má Ústavní soud dvě základní možnosti. Buď je soudu jedno, jaký krátký čas zbývá do konání podzimních voleb, a tuto část okamžitě zruší. Nebo to soudu není jedno a odloží vykonatelnost nálezu na dobu půl roku, roku, či dvou let. Zákon by tedy měl visačku, že byl shledán protiústavním. Postupovalo by se s ním ale až do té doby, dokud byl volební zákon přepsán,“ řekl Kysela.

Pokud by Ústavní soud druhou část zrušil s okamžitou účinností, tak by Poslanecká sněmovna spolu se Senátem musela najít novou metodu v přepočítávání mandátů. V současném rozdělení obou komor je to ale krajně nepravděpodobné. Možným řešením může být, že sněmovna spolu se Senátem schválí kompromisní variantu, ve které strany dostanou jednu velkou celorepublikovou kandidátku s místy pro 200 jmen.

Podle Kysely ale může být zásah Ústavního soudu s okamžitou platností nešťastný, protože se mohou změnit radikálně podmínky necelých devět měsíců před sněmovními volbami. Na druhou stranu bude nešťastná i varianta, že by se volby konaly podle zákona, který poté přestane platit kvůli své protiústavnosti.

Velká výhra pro opoziční strany

Pokud by došlo ke zrušení obou částí volebního zákona, tak by se jednalo o velkou výhru pro současné opoziční strany. Ty do voleb totiž chtějí vstoupit v koalici ODS, KDU-ČSL spolu s TOP 09. Dále Piráti chtějí kandidovat společně se STAN. Současně by také menší strany získaly více mandátů, na což poukazoval ve své stížnosti i Stanislav Polčák. Ten totiž uvedl příklad z posledních sněmovních voleb z roku 2017, jak by se bez současné metody hlasy přerozdělily.

„Pokud by měl volební systém odrážet počet hlasů do počtu získaných mandátů, tj. proporcionální, ANO by mělo oproti skutečnosti o 15 mandátů méně a ODS o jeden mandát méně. Piráti by naopak získali o 8 mandátů více, STAN o 5 mandátů více, TOP 09 o 4 mandáty více, KSČM a KDU-ČSL o 2 mandáty více a SPD a ČSSD o 1 mandát více. Tedy 16 mandátů by se rozdělilo na počet odevzdaných hlasů odlišně, konkrétně pak z celku 8 procent mandátů by se rozdělilo jinak,“ uvedl Polčák v ústavní stížnosti.

Polčák pro Echo24 pak uvedl, jak by se postupovalo v případě, že by Ústavní soud zrušil současný přepočet mandátů. „Musela by se do volebního zákona přijmou tzv. volební formule. Tedy jasně říci, jak by byly přidělovány mandáty a podle jakého schématu. To by ale muselo být v souladu s nálezem Ústavního soudu. Tato metoda, která je dnes, skutečně menší strany poškozuje a nepokrytě přihrává poměrně výrazné množství mandátů vítězi voleb, aniž by to ústava předpokládala. Musel by se tak najít mechanismus, jak by se ocenily i menší strany. Dá se to udělat několika modely. Buď by byly nově voleny kraje, které by byly větší než stávající. Podle mého by byl rozumný postup takový, že by se ponechalo rozdělení krajů a muselo by se vykonstruovat druhé skrutinium jako nárokové. Mandáty, které by zůstaly neobsazené, by se pak přidělily stranám,“ řekl pro Echo24 Polčák.