VIDEO: Rodiče učili syna doma. Policisté hocha zaklekli a předali Barnevernetu
odebrání dítěte
NOVÉ
1
- red,
Na internetu se objevilo další video, které vzbudilo zájem o počínání norského úřadu „Péče o dítě“ neboli Barnevernetu. Dvanáctiletý chlapec je na videu, které natočila jeho matka, honěn policisty jako kriminálník. Poté co dítě policista chytne, skončí na zemi, kde si na chlapce policista klekne. Zoufale křičícího chlapce pak drží ve sněhu, dokud si pro něj nepřijdou úředníci z Barnevernetu. To vše prý jen kvůli tomu, že rodiče chtěli chlapce vzdělávat doma.
Chlapcova matka, původem Kanaďanka, na videu tvrdí, že chlapce ve škole šikanovali a vyhrožovali mu smrtí. Proto se s manželem, Norem, rozhodli chlapce učit doma. Informaci přinesl norský server bodoposten.no.
To se ale zřejmě nelíbilo škole, která o případu informovala právě Barnevernet. Podle chlapcova otce Leifa Kristiansena k nim domů přijeli tři úředníci z Barnevernetu a šest policistů ve třech policejních vozech. Chlapec s nimi ale odejít nechtěl a tak začal utíkat. Rodiče museli zůstat doma a zatímco otec volal tchyni a tchánovi do Kanady o pomoc, matka událost natáčela na video.
Video už na internetu vidělo téměř 400 000 uživatelů. Chlapec ale podle posledních informací u rodičů stále není.
Režisérka Margareta Hruza, domorodá Norka s českými kořeny, která se podílela na filmu Děti státu, který nabídl pohled do zákulisí fungování Barnevernetu poskytla loni serveru Echo24 rozhovor, ve kterém popsala jak to v Norsku ohledně dětí chodí. V Norsku podle ní platí heslo Barnas beste neboli „Pro dítě to nejlepší.“ To znamená, že podstatné je dítě, nikoli rodič. Norové jsou na to zvyklí. Cizinci, kteří chtějí v Norsku žít, se to prostě musí naučit a musí si na to zvyknout. Podle režisérky je také pravdou, že je poměrně dost odebraných dětí z rodin přistěhovalců
Hruza popisuje i případy tzv. akutního přebírání, kterých bylo podle ní v roce 2016 dva tisíce sedm set. „K těm dochází, když důvody v udání jsou natolik závažné, že se Barnevernet rozhodne dítě odebrat. V tom případě se dostaví do rodiny za asistence policie, která přitom o případu většinou nic neví, a má právo dítě okamžitě převzít. Rodiče mají pět minut na rozloučenou. To tak stačí, aby mu sbalili nejnutnější věci,“ popisuje Hruza. Dodává ale, že sedm z deseti takto odebraných dětí se vrací do rodin do šesti týdnů.
