Hrad kritizuje Petříčkův úřad: „Zbaběle mlčí k velebení banderovců“

banderovci válečnými veterány

Hrad kritizuje Petříčkův úřad: „Zbaběle mlčí k velebení banderovců“aktualizováno
Jiří Ovčáček Foto:

FOTO: Jan Zatorsky

Domov

jhr Echo24

Prezident Miloš Zeman vyzval k tomu, aby se Česká republika oficiálně postavila proti novému ukrajinskému zákonu, který rozšiřuje řady válečných veteránů o kontroverzní banderovce. České ministerstvo zahraničí se nechalo slyšet, že nová legislativa je čistě ukrajinskou záležitostí. Ministr Tomáš Petříček následně zareagoval, že bude o zákoně při své chystané cestě na Ukrajinu se svými protějšky mluvit.

„Prezident republiky veřejně vyzval, aby Česká republika oficiálně protestovala proti velebení válečných zločinců Ukrajinou,“ napsal na Twitteru Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Český resort zahraničí potom zkritizoval za to, že před rozhodnutím učinit z banderovců veterány „strká hlavu do písku“. „Kdyby se to dělo v Rusku, zamini bude vydávat tisíce rázných prohlášení,“ dodal mluvčí a kritizoval, že úřad vedený ministrem Petříčkem „zbaběle mlčí“. „Oni se ani jediným slovem nezastali českých obětí banderovských vrahů!“ zakončil Ovčáček.

Černínský palác totiž na dotaz deníku Právo reagoval prohlášením, že se jedná o věc Ukrajiny. „Se složitými kapitolami dějin se každá země musí vypořádat sama. Není úkolem diplomacie hodnotit nebo zkoumat historii, to je záležitost historiků, nikoliv diplomatů,“ uvedlo ministerstvo.

Ke kauze se následně na Twitteru vyjádřil i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Oznámil, že chce v příštím roce při své plánované návštěvě Ukrajiny se svými protějšky o zákoně, který rozšiřuje řady válečných veteránů o někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA), ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Stepana Bandery, lidově zvané banderovci mluvit.

Ukrajina se bude muset vypořádat s bolavými místy své historie, napsal Petříček. „Na to by měla dostat potřebný čas. Budu o této záležitosti hovořit se svými protějšky při návštěvě Ukrajiny počátkem příštího roku,“ doplnil. Uvedl také, že chce věc řešit osobně, ne něco vzkazovat přes média. 

Kontroverzní banderovci

Nový zákon podepsal tento týden ukrajinský prezident Petr Porošenko. Až dosud se sociální výhody válečných veteránů přiznávaly jen těm bojovníkům UPA, „kteří se zúčastnili bojů proti německým fašistickým okupantům na dočasně okupovaném území Ukrajiny v letech 1941 až 1944, nedopustili se válečných zločinů a byli rehabilitováni“.

Nový zákon, přijatý parlamentem na počátkem měsíce přiznává postavení účastníka bojových akcí všem veteránům UPA a OUN a dalších nacionalistických organizací, „účastnících se ozbrojeného boje za nezávislost Ukrajiny ve 20. století“. Zákon vstoupí v platnost tři měsíce po zveřejnění.

Letos na jaře bylo podle dostupných údajů naživu ještě 1201 někdejších příslušníků ozbrojených jednotek OUN a UPA.

Stepan Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Byl ale zatčen gestapem a vězněn v koncentračních táborech. UPA mezitím na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Brutálně vyháněla Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo přes 100 000 lidí. Její příslušníci měli na svědomí také vyvražďování Židů a volyňských Čechů.

Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD. Bandera i za přispění Němců řídil z Berlína akce UPA, která bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku 50. let. V říjnu 1959 Banderu v Mnichově zavraždil kyanidem sovětský agent.

Když v roce 2010 tehdejší ukrajinský prezident Viktor Juščenko posmrtně vyznamenal Banderu čestným titulem Hrdina Ukrajiny, vyvolalo to v Rusku a Polsku vlnu odporu. Protestovali i mnozí historici a organizace protifašistických bojovníků nebo židovské obce.

Názor Ukrajinců na osobnost kontroverzního nacionalisty je nejednoznačný. Agentura RBK-Ukrajina zveřejnila výsledky průzkumu, podle nichž 36 procent dotázaných Banderu hodnotí příznivě a 34 procent ho jako národního hrdinu odmítá. A podle listopadového průzkumu agentury Rejting v současnosti více Ukrajinců kladně hodnotí někdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva (47 procent) než Banderu (36 procent).

Čtěte také: Porošenko podepsal zákon dávající banderovcům postavení veteránů

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.