Desítky milionů eur z fondů EU končí u teroristů a radikálních islamistů

Evropská unie má problém. Část peněz z evropských fondů, které mají směřovat například na podporu mládeže, končí u teroristických a extremistických organizací a hnutí, zaznělo v Bruselu na konferenci pořádané europoslancem za lidovou stranu Tomášem Zdechovským. Celkem jde o desítky milionů eur, řekl pro Echo24 na místě. Zástupci evropské policie a pohraniční stráže se zároveň shodli na užší spolupráci v oblasti prověřování migrantů z třetích zemí.

Evropská unie si financuje vlastní hrozbu, upozornil v úterý člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský, který svolal do Bruselu konferenci na téma radikalizace a extremismu. Kromě ředitelky evropské pohraniční a pobřežní stráže Frontex nebo zástupce ředitelky Europolu na konferenci k tématu islámského terorismu promluvili i zasvěcení velvyslanci Egypta, Tuniska, Pákistánu a Srí Lanky.

Zdechovský v úvodu řekl, že terorismus se vyvíjí, ale EU na tento vývoj nedokázala dosud dostatečně rychle reagovat. Budujeme podle něj systém, který si nevšímá organizací „tiše šířících extremistické ideologie“, jdoucím proti demokratickým principům a porušujícím lidská práva. Odkázal přitom na alarmující zprávu europoslance Oliviera Chastela k rozpočtu za rok 2020.

„V této zprávě se uvádí, že peníze našich daňových poplatníků, z nichž by měla být podporována mládež a rozvoj, mohou být vypláceny ve prospěch teroristických nebo extremistických organizací. Mluvíme o milionech, které mohou plynout extremistickým a teroristickým skupinám, a to se děje, protože nedohlížíme na to, kde naše peníze končí,“ řekl Zdechovský. Podle Zdechovského šlo o poměrně odvážné tvrzení, které ale podpořily i tajné služby, včetně domácí české kontrarozvědky BIS (Bezpečnostní informační služba).

V návaznosti zmínil především jedno ze světově nejvýznamnějších islamistických hnutí – Muslimské bratrstvo, které stálo za vlnou převratů v rámci takzvaného Arabského jara před deseti lety. Některé státy, jako například Spojené arabské emiráty, Sáudská Arábie, Egypt (od roku 2013) nebo Rakousko, ho řadí mezi teroristické organizace a hnutí je tam v ilegalitě. V jiných arabských zemích se jeho členové naopak aktivně podílí na vládě.

Bratrstvo v posledních letech proniká výrazněji i do Evropy a Spojených států. „V Rakousku provedli velkou operaci zaměřenou na financování terorismu v listopadu 2020, zabavili 10 milionů eur a našli 30 podezřelých napojených na Hamás a Muslimské bratrstvo. Vyšetřování odhalilo, že podezřelí měli přímé kontakty na islamistické skupiny v Sýrii,“ pokračoval Zdechovský. Dodal, že financování některých islamistických organizací zastavilo kvůli porušování ústavních principů a podněcování k radikalizaci i Německo a Nizozemsko.

Celkem může jít o desítky milionů eur, připustil Zdechovský

Jak je možné, že se k těmto organizacím evropské peníze i tak dostanou? Důvod je prostý: nedostatečná kontrola. Dosavadní vyšetřování ukazují, že evropské peníze jsou často čerpány ze strany poměrně nevinně vyhlížejících a umírněných organizací. Tyto peníze jsou pak převedeny na kryptoměny (nejčastěji bitcoin) a mohou být poslány dál na jiné účely. „To znamená trénink různých lidí, kteří jsou cvičeni na to, aby se vraceli do EU a snažili se vytvořit síť k ovládání veřejného života a politiky,“ vypočítává Zdechovský. „Jde o desítky milionů eur,“ odpověděl na dotaz deníku Echo24 ohledně toho, o jak velkou sumu by se v rámci celé EU mohlo jednat.

„Teroristé jsou schopni získat a udržet miliony z fondů EU. A pokud se ptáte proč, odpověď je jednoduchá. Teroristé působí v EU prostřednictvím složité sítě skupin a v současné době nemáme žádné právní prostředky, jak tomu zabránit. Jednou z takových organizací je i Muslimské bratrstvo, které působí prostřednictvím sítě nezávislých, ale vzájemně propojených skupin radikalizujících občany EU a prosazujících politický režim, který je neslučitelný s našimi hodnotami. Je uznáno jako teroristická skupina v mnoha zemích světa včetně Rakouska, ale Rada dosud ani nediskutovala o nebezpečí, které Muslimské bratrstvo v Evropě představuje. Přitom většinu teroristických útoků v EU spáchaly džihádistické skupiny a většina pachatelů byli nábožensky radikalizovaní občané EU,“ popisoval také Zdechovský také během konference.

Diskutující se shodli na tom, že evropské státy musí tento problém začít řešit společně, nikoli pouze na národní úrovni. Ředitelka agentury Frontex se zárveň vyslovila pro přísnější lustraci lidí přicházejících z třetích zemí a pro užší spolupráci s Europolem. „Pracujeme na pokročilém systému kontrol,“ řekla Aija Kalnaja. Zástupce ředitelky Europolu pak prohlásil, že teroristické útoky nepodnikají pouze takzvaní „osamělí vlci“. „Nikdy nejsou sami,“ poznamenal Jean-Philippe Lecouffe.