Většina lidí by chtěla ve stáří zůstat doma
PRŮZKUM
NOVÉ
1
Sedm z deseti Čechů a Češek by rádo ve stáří zůstalo doma a dostávalo potřebnou péči ve svém prostředí. Pro odchod do domova pro seniory či jiného zařízení by se rozhodla necelá čtvrtina dospělých. Z nich víc než polovina by to udělala proto, že neví o jiných možnostech péče, či nechce zůstat svému okolí na obtíž. Ukázal to průzkum, jehož výsledky představili zástupci Institutu sociální práce (ISP).
Průzkum je součástí projektu Žít doma, který má přispět k posílení pečovatelské služby. Spolek ISP na něj získal evropské dotace. Na průzkumu, do něhož se loni zapojila tisícovka lidí od 18 do 65 let, spolupracoval s agenturou NMS Market Research.
„Lidé, kteří jsou dnes v aktivním věku, mají jasnou představu, že chtějí zůstat doma. Pakliže se diskutuje o potřebě vzniku pobytových služeb, musí se stejně diskutovat o tom, že je potřeba rozvinout péči v domácím prostředí,“ uvedl předseda ISP Jakub Čtvrtník. Podle něj je potřeba síť sociálních služeb rozvíjet i podle představ klientů a plány rozvoje by se neměly týkat jen pobytových zařízení, ale i terénních služeb.
Péči doma by upřednostnilo 69 procent dotázaných. Nejčastějším důvodem bylo zachování soukromí. Lidé zmiňovali ale i důstojnost a pozitivní vliv domova na stav člověka a jeho uzdravování. Řada respondentů a respondentek měla i nepříjemnou zkušenost s péči o příbuzné v některém ze zařízení, nebo věděli o případech špatného zacházení z médií. Vadila i ztráta samostatnosti a nezávislosti.
Do seniorského domova či jiného zařízení by případně odešlo 24 procent lidí. Dvě pětiny z nich by to ale udělaly proto, aby nezatěžovaly své blízké. Převažovaly mezi nimi ženy. Podle autorů je to nejspíš proto, že se o stárnoucí příbuzné starají většinou ony. Dokážou si tedy představit, co péče obnáší a co pro pečující osoby znamená.
Volbu odchodu do zařízení lidé zdůvodňovali zajištěním odborné péče, obavou z nezvládnutí života doma, pohodlností řešení a pobytem v kolektivu, ne v osamělosti. Jedním z důvodů bylo ale i to, že dotázaní nevěděli o jiných možnostech pomoci.
Podle zástupců ISP se nelišily postoje mladých a starších, lidí z měst či venkova, s nižším vzděláním či vzdělanějších. „Bylo pro nás překvapivé, že názory jsou podobné napříč generacemi. Rozdíly byly občas jen u mužů a žen,“ upřesnila Vladimíra Tomášková z ISP.
Zůstat i ve stáří doma by lidem podle ISP mohla pomoci pečovatelská služba. Podle poslední statistické ročenky ji předloni využívalo přes 103.000 klientů. Neuspokojených žádostí zůstalo asi 3500.
Šéf IPS uvedl, že v Česku funguje na sedm stovek pečovatelských služeb. K jejich tradičním činnostem patřila dovážka obědů, zajištění úklidu či vyprání. Některé se ale přeměnily a starají se i o klienty ve vážnějším stavu. Podle Čtvrtníka je rozšíření nabídky o odbornou péči možné, pokud služby přenechají rozvážku jídla či svoz prádla jiným provozovatelům.
Přeměnou prošla třeba pečovatelská služba v Žamberku. „Přestávali jsme mít kapacitu na důležité úkony pro klienty. Nastavení nedávalo smysl. Říkali jsme si, jestli máme jezdit s kastrůlky po městě – přitom jsou jiné služby, které vozí jídlo – když nemáme čas se postarat o ty, kteří to potřebují,“ uvedla ředitelka centra sociální péče v Žamberku Miroslava Krajčírová. Některé činnosti postupně služba předala. Prodloužila pak provoz do večerních hodin i o víkendu.
