Státní aparát pod Babišem bobtná a zatěžuje rozpočet miliardami navíc
statisíce nových úředníků
NOVÉ
1
Zvyšující se mandatorní výdaje, rozpouštění státních rezerv v rozpočtu či rostoucí státní aparát způsobí jednou vrásky na čele příštím vládám v případě ekonomického ochlazení. Ve státní správě podle čísel Českého statistického úřadu přibylo více než 200 tisíc nových míst. Vlády ANO a ČSSD navíc každému státnímu zaměstnanci přidaly za poslední roky na platech více než 10 tisíc korun měsíčně. Ve státním rozpočtu jsou to však miliardy navíc, které se budou jen těžko v případě krize seškrtávat.
V České republice neustále roste počet pracovních míst. Od roku 2014 to podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) činí přibližně 360 tisíc nových pozic. Naprostá většina z nich přitom přibyla ve státní sféře. Jenom vládní sektor vzrostl z 680 tisíc pozic na 849 tisíc, tedy o přibližně 219 míst. Že jde o rostoucí trend, ukazují také čísla z roku 2017, kdy ve vládním sektoru pracovalo 825 pracovníků.
Při bližším pohledu na čísla lze vidět, že mezi lety 2014 až 2019 přibylo v ústředních vládních institucí 87 tisíc pracovních a v místních vládních institucích dokonce 132 tisíc míst.
Naopak v podnikatelské sféře se počty pracovních pozic pohybovaly jinak. Například klesá počet lidí zaměstnaných v pojišťovnictví, jde ale pouze o několik tisíc. O 50 tisíc lidí klesla položka „domácnosti“, kam se počítají například i živnostníci. Ve finančních institucích se čísla příliš nehýbají. Ekonomové to vysvětlují větší efektivitou soukromé sféry.
„Zatímco soukromý sektor se pomocí informačních technologií a automatizace výroby snaží snižovat počty pracovních míst, ve veřejném sektoru tuto tendenci nevidíme. Veřejný sektor má výrazně nižší motivaci snižovat náklady, což ve výsledku vede k výrazně nižší efektivitě fungování. Přitom právě ve veřejném sektoru je celá řada činností, jejichž průběh by měl být naprosto předvídatelný, a tudíž by mohl být zcela automatizovaný. Jedná se například o vyřizování standardizovaných žádostí na úřadech, které by místo úředníků mohly provádět počítače. Tím by se chod úřadů zefektivnil a zároveň by se snížil prostor pro korupci,“ vysvětlil pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Vytváření nových pozic ve státní sféře však stále více zatěžuje především státní pokladnu. Ve státní správě totiž také za posledních pět let značně vzrostly platy. Ve vládním sektoru stouply platy z necelých 24 tisíc na 36 tisíc, u ústředních vládních institucí z necelých 28 tisíc na více než 41 tisíc měsíčně. U místních vládních institucí zase z 21,5 tisíce na 32 tisíc, jak ukazují čísla ČSÚ. V rozpočtu to znamená miliardy navíc.
