Únik z laboratoře je zcela možný. Odkud se vzala nemoc covid-19

ECHOPRIME

Únik z laboratoře je zcela možný. Odkud se vzala nemoc covid-19
Práce v BSL-4 laboratoři. Lyon 11. května 2015. Foto: Profimedia.cz
7
Týdeník

Ondřej Šmigol

Varianta, že virus SARS-CoV-2, jak zní vědecký název původce způsobujícího nemoc covid-19, unikl z laboratoře, byla ještě donedávna považována za konspirační teorii. V posledních pár týdnech však došlo ke zvratu. Za pravděpodobnou hypotézu považuje únik z laboratoře například bývalý šéf amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Robert Redfield. Krátce po skončení této naší debaty vyšla výzva k řádnému prošetření původu covidu v prestižním vědeckém časopise Science.

Ve veřejném prostoru však největší pozdvižení rozpoutal článek amerického novináře zabývajícího se vědou Nicholase Wadea, publikovaný v Bulletin of Atomic Scientists. V něm se přiklání k závěru, že SARS-CoV-2 byl pravděpodobně upraven ve wuchanské laboratoři v rámci výzkumu „gain of function“ (získání funkce) a následně, kvůli nedodržovaným bezpečnostním opatřením, unikl. O tom, nakolik je tato hypotéza pravděpodobná, nad etikou nebezpečných výzkumů a jestli na nás číhají ještě horší viry, diskutoval ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský, jeho kolega Evžen Bouřa a profesor Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přijdou vám závěry Nicholase Wadea uvěřitelné? Myslíte si, že virus způsobující covid mohl uniknout z laboratoře?

Hirsch: Řekl bych, že ten článek je velice dobře napsaný, že je to zajímavé, je tam spousta velice dobrých argumentů, které vedou k zamyšlení. Wade se přiklonil k názoru, že SARS-CoV-2 je konstrukt uniklý z laboratoře, a má k tomu několik docela dobrých argumentů. Já jsem se z toho článku dozvěděl některé argumenty, které jsem předtím neznal. Dvě věci byly pro mě nové. Nevěděl jsem, že ve wuchanské laboratoři měli humanizované myši, přičemž až do té doby byla absence experimentálního modelu jedním z mých argumentů proti laboratornímu původu. Jak by ten modifikovaný virus testovali? Tak jsem měl argument, že virus neměli na čem testovat. A oni měli, protože měli ty humanizované myši. Dokonce by se na humanizovaných myších mohl virus adaptovat na člověka.

Co jsou humanizované myši?

Hirsch: Normální myši nelze tímto koronavirem nakazit. Myši nemají receptor, pomocí kterého by se SARS-CoV-2 mohl navázat na buňku. Takže je zapotřebí geneticky modifikovat myš, aby byla na tento virus citlivá. Bude mít receptor stejný, jako má člověk.

A druhý argument, na který jste narazil?

Hirsch: Ten je nevědecký, ale přesto velmi významný. Wade argumentuje, že ve Wu-chanu měli BSL-4 laboratoř, tedy tu nejvýše chráněnou laboratoř, ale většinou ji nepoužívali. Ono je v BSL-4 laboratoři nepříjemné pracovat. Člověk musí být ve skafandru a neohrabaných rukavicích, a kdykoli potřebuje vyjít, musí projít hygienickou očistou a převlékáním. Je to značně nepohodlné. Podle svědectví americké komise si to pracovníci laboratoře neuvěřitelně a nezodpovědně zjednodušili. Experimenty, které se měly dělat v BSL-4, dělali v BSL-3, což je laboratoř o stupeň méně chráněná před únikem viru, a co se mělo dělat v BSL-3, dělalo se v BSL-2, opět o stupeň méně zabezpečené. Čím vyšší je stupeň zabezpečení před únikem viru, tím nepohodlnější a nepříjemnější jsou pracovní podmínky. Zpráva o humanizovaných myších a o pracovní praxi, kterou šéfka týmu zabývajícího se koronavirovým výzkumem ve Wuchanském institutu virologie Š’ Čeng-li zcela nezodpovědně tolerovala, mě posunula k názoru, že by virus modifikovaný v laboratoři mohl případně uniknout.

Pane řediteli?

Hostomský: Já bych si roztřídil možné scénáře. Podle mě jsou v podstatě tři. Jeden z nich je, že to je klasický zoonotický přenos, přeskok z jednoho druhu na druhý, a že to je naprosto přirozené. Druhá varianta je, že to je výsledek nějakého laboratorního výzkumu a ten virus unikl, a to je teď hlavní téma, které dostalo velmi dobrou podpůrnou argumentaci. Pak je i třetí varianta, že ten virus byl úmyslně vypuštěn, jako biologická zbraň.

Celý Salon Týdeníku ECHO si přečtete na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Objednat si jej můžete zde.

Foto: echo