Česko nalilo do vodních staveb na Labi skoro miliardu. Možná zbytečně
utopená miliarda?
NOVÉ
Foto: Ředitelství vodních cest ČR
Téměř miliardu zaplatil český stát za přípravu vodních staveb, které by měly pomoci splavnit Labe. Budoucnost plavebních stupňů Děčín a Přelouč je však přitom velice nejistá kvůli dopadům na životní prostředí. Stavby by měly být součástí kanálu Dunaj-Odra-Labe, který si vysnil prezident Miloš Zeman.
Nedávno také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zarazil plán české vlády na řešení ekologického problému při stavbě jezu u Děčína. Reálně proto hrozí, že ČR tuto sumu vynaložilo zbytečně. Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu navíc upozorňuje na mizivý podíl vodní dopravy na přepravě zboží.
Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů Kč, zjistil NKÚ. Od roku 2010 se pomocí vodní dopravy přepraví ročně přibližně jen jedno procento z veškerého přepraveného zboží a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Hlavní příčinou je nespolehlivost labsko-vltavské vodní cesty, zejména problémy se splavností v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem, uvádí zpráva NKÚ.
Řešením by podle ministerstva dopravy bylo vybudování plavebního stupně v Děčíně. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 625 milionů korun. V názorech na výstavbu ale přetrvávají zásadní rozpory mezi resortem dopravy a ministerstvem životního prostředí, konstatuje NKÚ.
„NKÚ zde konstatuje známé skutečnosti, s nimiž ŘVC ČR nijak nepolemizuje. Je pravdou, že řešením současné špatné situace vodní dopravy je vybudování plavebního stupně Děčín, který je strategickou stavbou Koncepce vodní dopravy a ŘVC ČR vynakládá maximální úsilí tuto stavbu připravit. Díky opakovanému přepracovávání projektu a požadavkům zejména sektoru životního prostředí na další posudky, průzkumy a analýzy celkové náklady již dosáhly uvedené výše,“ uvedl v reakci na dotaz deníku Echo24 Jan Bukovský za Ředitelství vodních cest.
Podobně smýšlí i další propagátoři vodních cest. „Zpráva o NKÚ je jasným důkazem o dosavadním špatném přístupu státu k rozvoji dopravní sítě České republiky. Vždyť oba plavební stupně již mohly stát a podíl vodní dopravy mohl být vyšší, kdyby stát neprohrával boj se zelenou mafií, která účelově blokuje rozvoj vodních cest. Ekologickými aktivisty nejsou blokovány jen plavební stupně Děčín a Přelouč, ale také prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže a přes Senát se snaží zablokovat také přípravu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe,“ uvedl pro Echo24 šéf společnosti Vodní cesty Jan Skalický.
„Tento stav, kdy zelená mafie diktuje podmínky a blokuje rozvoje dopravního odvětví, je dále neudržitelný. Paradoxem je, že na tento stav nejvíce doplácí životní prostředí, protože když nefunguje vodní doprava, přesouvá se náklad na tisíce kamiónů,“ dodal Skalický.
Děčínský jez
Projekt děčínského jezu má však zásadní problém. Evropská komise nedávno uvedla, že Česká republika nemůže ekologické dopady kompenzovat v zahraničí. Skalický však tvrdí, že by se stavba dala kompenzovat na území Národního parku Českého Švýcarska, což ale popírají představitelé parku.
Stavbu dlouhodobě brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu plavebního stupně stanovením kompenzačních opatření za případné zničení přírody. V této souvislosti loni rozhodovala Správa národního parku České Švýcarsko o stanovení možných kompenzačních opatření. Správa došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat.
„Pokud vláda poruší vlastní zákony, dá nám jasně najevo, že platí jen pro někoho, kdy se mu to hodí. Pro vládu není evidentně důležitá ochrana přírody, ani ekonomické zájmy. Investicí do výstavby jezu u Děčína za pět miliard korun zničí cenné přírodní hodnoty za cenu zcela pochybné návratnosti,“ uvedl Jiří Káňa z Arniky.
Přelouč
Podobná situace panuje i s plavebním stupněm Přelouč II. Je připravován od roku 1994 a přípravy provázejí opakované soudní spory mezi ekologickými organizacemi a státem. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 302 milionů korun.
Pokud nebude zajištěna spolehlivost labsko-vltavské vodní cesty a nebudou vyřešeny všechny problémy, hrozí to, že investice do nákladní vodní dopravy nebudou mít pozitivní dopad, varoval NKÚ. Příkladem takové investice je podle kontrolorů modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem za více než 100 milionů korun, díky které se měla navýšit přeprava zboží na lodích. „Ve skutečnosti ale přeprava sypkých materiálů klesla, překládka kontejnerů nezačala vůbec,“ konstatoval NKÚ.
Kontroloři se zaměřili i na projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Zásadní podmínkou pro pokračování příprav budování koridoru je podle NKÚ právně závazná shoda všech zúčastněných států, kterých se projekt týká. „Taková shoda však zatím chybí. Bez ní hrozí, že peníze budou vynakládány neúčelně,“ opět varoval NKÚ.
