Odklon od uhlí rozděluje vládu. Hamáček a další tlačí na rychlejší konec

Doporučením Uhelné komise přestat využívat uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 se bude na pondělním zasedání zabývat vláda. Nad materiálem se dá očekávat delší diskuse, neboť někteří ministři v posledních dnech uvedli, že preferují odklon od uhlí už v roce 2033.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) poznamenal, že chce, aby ministři za sociální demokracii hlasovali právě pro dřívější termín, podobně se vyjádřil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pro rok 2033 se na prosincovém zasedání Uhelné komise se vyjádřil i jeden z jejích předsedů a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), znamenalo by to ale výrazně vyšší investice, odhadem o 150 miliard korun. Podle druhého z předsedů, vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) by kabinet neschválením harmonogramu popřel jeden a půlroční činnost komise.

Proti dřívějšímu termínu je také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Návrh na zkrácení doby útlumu těžby uhlí oproti komisí schválenému návrhu považujeme za krajně nebezpečný, který znevažuje dlouhou a náročnou práci Uhelné komise, ve které jsou vysoce reprezentativně zastoupeny odborníci z oblasti energetiky, ministerstev, samosprávy, zaměstnavatelských a odborových organizací, poslanců i nevládních organizací,“ stojí ve vyjádření, pod kterým jsou podepsání prezident konfederace Jan Wiesner a prezident Euracoal Vladimír Budinský.

Uhelná komise v prosinci schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.

Vláda by podle komise také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech. Komise se zároveň usnesla, že by do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí.

Komise by též ráda pokračovala v práci, aby mohla podrobněji rozpracovat harmonogram útlumu, definovat regulatorně-legislativní nástroje a detailně zhodnotit ekonomické a sociální dopady útlumu těžby. Podle přílohy materiálu by tak měla učinit do konce letošního roku.

Havlíček v prosinci rozhodnutí Uhelné komise označil za kompromis, z 19 členů komise hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi. S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi – Jan Rovenský a Jiří Koželouh, oba komisi následně opustili.

Ve středu Havlíček řekl, že vláda nebude diskutovat o konkrétním termínu, bude pouze schvalovat dokument s výstupy Uhelné komise, který bude vládě předložen. „Zdaleka nejdůležitější tam vůbec není rok 2038. Nejdůležitější je tam mezidobí let 2025 až 2030, kdy jdeme na 50 procent,“ podotkl ministr. Ekolog Rovenský na twitteru reagoval, že v návrhu usnesení ani v závěrech komise o těchto termínech není ani slovo.

Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo loni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.