Fiala se chystá na obnovu „zelenější“ Ukrajiny. Ale polské firmy budou preferovány, vzkazuje Morawiecki

Zatímco ukrajinská ekonomika je kvůli válce v koncích, obrovsky zadlužená, letošní propad HDP se odhaduje na 45 % a oligarchický ekonomický systém, který se nepodařilo odstranit ani za války, bude značnou překážkou, evropské země se chystají vrhnout na to, co zůstane a masivně investovat. Kdo ale rekonstrukci válkou zdevastované Ukrajiny, již nyní odhadované na hodnotu 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun), zaplatí, a z čeho, není jasné. Podle českého premiéra Petra Fialy musíme být na obnovu Ukrajiny připraveni, a už nyní lze prý začít. Nicméně polský premiér Mateusz Morawiecki dal dnes jasně najevo, že polské podniky budou při rekonstrukci Ukrajiny preferovány. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová pak hledí na východ s vizí modernější a "zelenější" Ukrajiny.

Značná část infrastuktury Ukrajiny, kterou EU přijala jako kandidáta na vstup, je zničena a hospodářství už teď leží v troskách. Jak dnes píše polský ekonomický deník wnp, Ukrajina se i při příznivém scénáři ukončení konfliktu bude potýkat se ztrátami, které bude těžké kompenzovat. Pokles HDP Ukrajiny v důsledku války se odhaduje na 45 %. Překážkou rekonstrukce bude oligarchický ekonomický systém, který se nepodařilo odstranit ani za války. Prezident Ukrajiny Volodymir Zelenskyj prezentuje válku na Ukrajině jako boj proti všem patologiím souvisejícím s politickým systémem v Rusku, včetně oligarchizace ekonomiky a korupce. Na rozdíl od hlasitých prohlášení ukrajinské vlády však negativní jevy související s korupcí z veřejného prostoru na Ukrajině během války nezmizely, upozorňuje polský server.

Neradostné vyhlídky kandidáta EU

Ve státních podnicích na Ukrajině nadále dochází k četným nesrovnalostem při prodeji energie, zejména v energetickém sektoru. Spočívají v prodeji energie za snížené ceny, což následně vede ke krachu velkých energetických společností, které je pak možné koupit za výhodnou cenu.

Další z hrozeb pro rekonstrukce ukrajinské ekonomiky po skončení války je odliv mozků. V důsledku války odešlo jen přes Polsko přes 4 miliony Ukrajinců, včetně kvalifikovaných odborníků, lékařů, IT specialistů a vědců. Adaptace vysoce kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny do zemí EU může mít za následek, že se část z nich do země v poválečných podmínkách už nevrátí.

Konference o Ukrajině

Kdy bude moci poválečná obnova Ukrajiny začít naplno, není jasné, ale mezinárodní společenství musí být připravené a začít s rekonstrukcí poničených měst může už nyní. S takovýmto vzkazem dnes podle ČTK vystoupil český premiér Petr Fiala na úvod mezinárodní konference, jejímž cílem je připravit obrysy složitého a nákladného procesu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhuje platformu pro zprostředkování financí od různých zemí a mezinárodních institucí. Na rekonstrukci země bude potřeba okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun), uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

"Upřímně řečeno, nevím, kdy bude moci plnohodnotná rekonstrukce Ukrajiny začít, ale vím, že musíme být připraveni," řekl Fiala při úvodním plenárním zasedání konference ve švýcarském Luganu. "S opravováním některých poničených měst už můžeme začít, aby se mohli lidé vrátit domů," domnívá se český premiér.

The dream of a new Ukraine brings us here today:

Not only free, democratic, European.
But also fair, green, prosperous.

A place that Ukraine’s golden generation finally feels is their own. https://t.co/gnQSESUI5N

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) July 4, 2022

Nároky polských firem

Je ale jasné, že na zbytek ukrajinského hospodářství a zatím virtuální biliony, si už teď dělají nároky především evropské země a firmy. Hlavně Polsko, které pomáhá Ukrajině z evropských zemí daleko nejvíce, jak armádními dodávkami, tak humanitárně, ale i hospodářsky, si dělá přednostní nároky na účast polských firem na obnově Ukrajiny.

Morawiecki dnes popřel zprávy, že polské společnosti nemusí být zahrnuty do plánů ukrajinské vlády na obnovu země. Jak uvedl premiér, je to přesně naopak a polské podniky mají mít privilegované postavení a to dokonce zajištěné legislativně. "Slyším takové hlasy, ale odpovím na ně dost ze široka: takovou hrozbu nevidím. Vím, jak se konstruují ekonomické projekty a následně infrastrukturní projekty v případě takových škod. Práce na Ukrajině na její obnově bude na celé desetiletí: pro Německo, Polsko i Francii. Je důležité, aby mezinárodní společenství nashromáždilo dostatek finančních prostředků, aby bylo možné tuto infrastrukturu co nejdříve obnovit," uvedl premiér. Morawiecki ujistil, že během jeho jednání s prezidentem a premiérem Ukrajiny zazněla prohlášení, že "polské podniky budou na Ukrajině dokonce preferovány". "Zákon, který připravuje ukrajinská strana, má zacházet s polskými pracovníky a podnikateli velmi přátelsky. To dokazuje, že Polsko je tam velmi vítaným investorem," řekl polský premiér.

Fiala na konferenci o obnově Ukrajiny vystupoval jako lídr země, která právě převzala předsednictví v Radě Evropské unie a vytyčila si jako jednu z priorit půlročního období spolupráci na obnově Ukrajiny. Ta si zřejmě v nejbližších letech vyžádá stovky miliard dolarů, byť zatím o poválečné situaci nelze mluvit, neboť ruské útoky i po více než čtyřech měsících pokračují.

Platit budou Evropané

Předseda vlády ČR slíbil, že Česko bude Ukrajině i nadále dodávat zbraně. Až boje utichnou, měl by se podle něj do rekonstrukce země zapojit "celý civilizovaný svět". Fiala nicméně označil za "zjevné", že velká část obnovy bude na bedrech Evropské unie.

Opět rád vidím Ursulu @vonderleyen. Jsme v Luganu na Konferenci k obnově Ukrajiny. pic.twitter.com/DQRV4oLnl4

— Petr Fiala (@P_Fiala) July 4, 2022

Tu dnes na jihu Švýcarska reprezentovala i předsedkyně EK von der Leyenová, která v projevu sdílela vizi modernější a "zelenější" Ukrajiny vybudované po odražení ruské agrese. Závěrečná deklarace, kterou mají účastníci konference přijmout v úterý, podle ní přinese "první stavební kameny provázející naši cestu" k této nové Ukrajině. "Tohle jsou základy, se kterými budeme pracovat," uvedla.

Ve svém projevu hovořila mimo jiné o plánu "platformy pro rekonstrukci", která by shromažďovala prostředky od nejrůznějších stran a pomáhala s jejich účinnou distribucí. Podle ní by tento mechanismus pod dohledem komise poskytl investorům jistotu, že jejich peníze nejen jdou na dobrý účel, ale že jsou také efektivně využívány.

Podle informací webu Politico by platformu společně vedly Kyjev a Evropská komise. Významnou roli má také sehrát Evropská investiční banka (EIB), která by se mohla stát hlavním prostředníkem pro finanční transakce. Agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise na plánu stále pracuje a že výraznější posun se v této věci čeká až po konci léta.

"Platforma bude otevřená každému, komu záleží na budoucnosti Ukrajiny," řekla von der Leyenová. Zdůrazňovala při tom, že souběžně s poskytováním masivní finanční pomoci očekává od vlády v Kyjevě "ambiciózní" reformy, například v justici. "Skrze platformu pro rekonstrukci bude moci Evropská komise nabídnout svou rozsáhlou expertizu při řízení programů kombinujících reformy a investice," uvedla.

"Výzvy jsou obrovské, o tom není pochyb, ale nejsou nepřekonatelné. Ukrajina se může z této války vydat na cestu k silnějšímu a modernějšímu státu," míní šéfka unijní exekutivy.