Nord Streamem 1 je bez plynu. Rusko mluví o nutné údržbě

Rusko dnes brzy ráno přerušilo dodávky plynu potrubím Nord Stream 1, které je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Ohlášená odstávka má trvat do sobotního rána. Ruská plynárenská společnost Gazprom zhruba před dvěma týdny uvedla, že jediná zbývající kompresorová stanice potřebuje údržbu. Zastavení dodávek suroviny tak vyhrotilo ekonomickou válku mezi EU a Ruskem, uvedla agentura Reuters.

Analytici upozorňují, že zastavením dodávek plynu hlavní trasou se zvyšuje předpoklad hospodářské recese v Evropě. Znamená to i nutnost zavést úsporná opatření ohledně spotřeby plynu v některých zemích EU. Kvůli slabším dodávkám se výrazně zvýšila cena plynu pro evropský trh.

Údaje ze vstupních bodů spojujících Nord Stream 1 s německou plynárenskou soustavou potvrdily, že průtok plynu brzy ráno klesl na nulu. Provozovatelem plynovodu je společnost Nord Stream AG, v níž má hlavní slovo Gazprom.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Z Německa jsou na něj navázány plynovody do dalších zemí, včetně České republiky. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo invazi na Ukrajinu a EU v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Gazprom 19. srpna oznámil, že přeprava plynu Nord Streamem 1 se po třídenní odstávce obnoví, pokud nenastanou žádné technické problémy. Plyn by měl potrubím znovu začít proudit v sobotu v 03:00 SELČ. Evropské vlády se ale obávají, že by Moskva mohla výpadek prodloužit jako odplatu za západní sankce.

Gazprom omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickým problémy, mimo jiné chybějící turbínou ve stanici Portovaja. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle agentury Interfax zopakoval, že Rusko nemůže závazky u dodávek plynu plnit kvůli západním sankcím.

Šéf německé agentury Bundesnetzagentur Klaus Müller řekl, že povahu této nové údržby Nord Streamu 1 z technického hlediska nechápe. Nicméně pokud se od soboty objem plynu v potrubí vrátí na 20 procent kapacity, kde byl před údržbou, Německo si s tím poradí. Plynové zásobníky už má totiž naplněné téměř z 85 procent. Bundesnetzagentur má v Německu na starosti regulaci síťových služeb.

"V zimě můžeme vzít plyn ze zásobníků. Plynem teď šetříme (a musíme v tom pokračovat!), budeme mít LNG terminály a díky Belgii, Nizozemsku, Norsku (a brzy i Francii) plyn proudí," napsal Müller na twitteru. Německo, stejně jako například Polsko, plánuje další investice do terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), aby mohlo surovinu odebírat i ze vzdálených ložisek a dovážet si ji na tankerech přes moře. Výrazně už se do Evropy zvýšil dovoz LNG ze Spojených států.

Na 20 procent kapacity provozovatel Nord Streamu 1 objem přepravovaného plynu snížil postupně. V červnu nejprve na 40 procent, později víc, až na současnou pětinu. Kapacita potrubí je až 167 milionů metrů krychlových plynu denně, naposledy potrubím proudilo asi 30 milionů metrů krychlových za den.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v říjnu se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes v poledne pohybovala kolem 267 eur (6550 Kč) za megawatthodinu, a proti úterý byla asi o půl procenta vyšší. Na maximu se ocitla začátkem března, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy v jednom dni skokově vzrostla až ke 345 eurům za MWh, nakonec ale uzavřela zpět pod 200 eur/MWh. Cena v TTF je pro ceny plynu v Evropě určující.

Před rokem stál plyn v TTF zhruba 28 eur, před dvěma lety asi 15 eur/MWh. Už před loňskými Vánocemi se ale jeho cena prudce zvýšila a dostala se ke 130 eurům, než se v lednu vrátila pod 65 eur. Podle části analytiků to byla reakce na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení.