Lichtenštejnové podali u 26 soudů žalobu na Česko, žádají vydání nemovitostí
Žaloba na Česko
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Shutterstock
Nadace knížete z Lichtenštejna podala k 26 českým okresním soudům žaloby, ve kterých žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Ve čtvrtek o tom informovali mediální zástupci nadace. Žaloby navazují na předžalobní výzvy, které nadace podala začátkem prosince. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945.
Hodnota majetku, o jehož vydání Lichtenštejnové žádají, není vyčíslena. Hospodářské noviny v prosinci informovaly, že jde zhruba o 60 000 hektarů převážně lesů.
„Žaloby se dotýkají pouze nemovitostí, u kterých je v katastru nemovitostí uveden coby vlastník stát,“ uvedli mediální zástupci nadace v tiskovém prohlášení. Nadace podle nich neusiluje o pozemky patřící krajům, obcím nebo soukromým osobám, ani o pozemky, které sice využívá český stát, ale nachází se na nich dálniční infrastruktura.
Nadace musela podat žalobu do konce roku, pokud se chtěla domáhat majetku. Občanský zákoník totiž nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku. Právní zástupci nadace uvedli, že žalobu vnímají jako poslední prostředek poté, co selhaly snahy o smírné řešení záležitosti a český stát nereagoval na předžalobní výzvy podané zhruba před dvěma týdny.
ÚZSVM považuje výzvy k vydání majetku za nedůvodné. „Zastáváme konstantní právní stanovisko, že se jedná o majetek ve vlastnictví České republiky, který její právní předchůdce nabyl na základě jeho konfiskace dle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. Není nám znám žádný právně relevantní důvod, který by tuto skutečnost zpochybňoval,“ napsal ve čtvrtek ČTK mluvčí úřadu Radek Ležatka.
Nadace v žalobě požaduje, aby soud nařídil České republice vyklizení nemovitostí, které jsou podle nadace nepřetržitě v jejím vlastnictví a které český stát podle ní užívá nelegálně. Zároveň upozorňují, že na záležitost nelze aplikovat dosavadní soudní judikaturu v restitučních záležitostech, protože případ majetku Lichtenštejnů je podle nich právně specifický.
Lichtenštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu na základě Benešových dekretů. Nadace ale tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální. Považovat takového cizince za Němce kvůli konfiskaci jeho majetku je podle ní hrubým překrucováním historických faktů i českého a mezinárodního práva.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vede s knížecím rodem nyní dva spory, a to o majetek u Říčan a u Plumova na Prostějovsku.
Spor mezi českým státem a Nadací knížete z Lichtenštejna o vlastnictví 600 hektarů lesa v okolí středočeských Říčan od loňského roku leží u Ústavního soudu. Nadace podala ústavní stížnost poté, co neuspěla u Nejvyššího soudu s dovoláním proti rozhodnutí nižších instancí o nevydání pozemků. Ministerstvo financí počátkem prosince uvedlo, že s reakcí na předžalobní výzvy nadace je třeba počkat na výsledek jednání Ústavního soudu.
Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tu rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné.
Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů bylo příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.
