Nepokoje a mrtví v turistickém ráji. Na Srí Lance nařídila vláda střílet do lidí ostrými
PROTESTY NA SRÍ LANCE
Násilné nepokoje vypukly na Srí Lance. K protestům dochází od pondělí, kdy stoupenci vlády prezidenta Gotabaji Radžapaksy napadli protivládní demonstranty tábořící před prezidentským palácem. Rozhořčení lidé po celé zemi pak začali útočit na příznivce vlády a vládní politiky. Střety si od pondělí vyžádaly osm mrtvých a přes 200 zraněných. Zapáleno bylo 104 budov a 60 aut. Situace se neuklidnila ani poté, co prezidentův bratr, premiér Mahinda Radžapaksa podal v pondělí demisi. Vláda nařídila armádě střílet do lidí, kteří budou rabovat a podílet se na násilnostech.
Protivládní demonstranti požadují odchod prezidenta Gotabaji Radžapaksy, jemuž společně s jeho vlivnou rodinou přičítají vinu za ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od získání nezávislosti v roce 1948. V zemi s 22 miliony obyvatel je nedostatek paliva, potravin, léků a dalšího základního zboží a dochází k dlouhým výpadkům dodávek elektrické energie.
Demonstranti se v úterý po několikáté shromáždili u sídla prezidenta Gotabaji Radžapaksy a vyzývali ho, aby následoval svého bratra a aby rovněž odstoupil. Lidé viní vládnoucí rodinu Radžapaksů z uvržení Srí Lanky do ekonomické krize. Demonstranti zapálili několik domů patřících vládnoucí rodině i politikům vládní strany, napsala agentura AP. Vláda nařídila armádě střílet do lidí, kteří budou rabovat a podílet se na násilnostech.
Počet odpůrců před prezidentovou rezidencí se oproti minulým dnům snížil z tisíců na několik set poté, co úřady v pondělí vyhlásily zákaz vycházení a po celé zemi byli rozmístěni vojáci.
House of just-resigned PM of Sri Lanka Mahinda Rajapaksa burnt down. Houses of many MPs also have been burnt down. pic.twitter.com/oq10kRoiEj
— Sidhant Sibal (@sidhant) May 9, 2022
Podporovatelé vlády v pondělí zaútočili dřevěnými a železnými tyčemi na tábor, kde přebývají lidé protestující proti vládě, a zapalovali jim stany. „Přišli jsme o nějaké oblečení a stany,“ řekl AP jeden z protestujících. „Ale máme na své straně mnohem víc lidí než dřív.“
Útok na tábor vyústil v premiérovu rezignaci, ale i v další bouři nepokojů.
V úterý vláda nařídila vojákům střílet do lidí, kteří se budou podílet na násilí a ohrožovat životy jiných. Do kolombských ulic poslala tisíce vojáků i příslušníků letectva. Navzdory tomu dav odpoledne napadl policistu s obviněním, že policie dostatečně nechrání poklidné protestující. Zástupce ministerstva obrany řekl, že mezi osmi mrtvými jsou dva policisté a že zraněno je 219 lidí; při protestech bylo vypáleno 104 domů a 60 aut.
Mnoho politiků se podle stanice BBC uchýlilo na bezpečná místa a nevycházejí na veřejnost. Skupiny protivládních demonstrantů v úterý zatarasily silnici na letiště v Kolombu, aby zabránily politikům blízkým vládě odcestovat.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že ji útoky premiérových stoupenců na poklidné demonstranty znepokojují.
Hungry people in Sri Lanka hunt for politicians and journalists while the police are forced to retreat. pic.twitter.com/TVAihv5XYN
— RadioGenova (@RadioGenova) May 10, 2022
Protivládní demonstranti napadali politiky vládnoucí strany a v některých případech zapalovali jejich domy. Jeden ze zákonodárců přišel o život. Úřady do středy zavedly zákaz vycházení. Policie proti protestujícím použila slzný plyn i vodní děla.
V úterním prohlášení vláda uvedla, že dává armádě pravomoc kohokoli zadržet na 24 hodin, než jej předá policii. Policie pak může prohledávat soukromá obydlí i vozidla bez soudního povolení.
„Situace je teď už klidnější, máme hlášení pouze o sporadických nepokojích,“ řekl agentuře Reuters policejní mluvčí v Kolombu. Policie zatím v souvislosti s násilím nikoho nezatkla a uvedla, že některé z obětí nepokojů podlehly zásahům ze střelných zbraní.
Protestní shromáždění před sídlem prezidenta Radžapaksy trvají už dvaatřicátý den v řadě. Demonstranti prezidentovi a jeho vlivné rodině přičítají vinu za ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od získání nezávislosti v roce 1948. V zemi s 22 miliony obyvatel je nedostatek paliva, potravin, léků a dalšího základního zboží a dochází k dlouhým výpadkům dodávek elektrické energie.
Členové kabinetu teď už bývalého premiéra Radžapaksy odstoupili v minulých dnech a týdnech a byli nahrazeni. Tři z bývalých ministrů také patří do Radžapaksovy rodiny.
O co na Srí Lance jde?
Prezident Gotabaja Radžapaksa čelí tlaku, aby jmenoval nového premiéra, který by národ sjednotil. Po demisi ministerského předsedy byla totiž automaticky rozpuštěna celá vláda, napsala agentura AP. Vzniklé politické vakuum podle AP vyvolává obavy, že v případě pokračování násilností převezme moc armáda.
Premiér Mahinda Radžapaksa byl po oznámení rezignace evakuován i se svou rodinou z oficiálního sídla, které obklopily tisíce jeho odpůrců a snažily se do přísně střežené budovy pocházející z koloniálních dob proniknout. Kde se bývalý předseda vlády nyní nachází, není jasné. Někteří protestující se ale shromáždili před opevněnou námořní základnou ve městě Tirikunámalé na severovýchodním pobřeží země, kde se podle nich rodina Radžapaksů ukrývá.
Indické velvyslanectví popřelo spekulace na sociálních sítích, že „jistí politici a jejich rodiny uprchli do Indie“. Rovněž pak vyvrátilo tvrzení, že Indie posílá na Srí Lanku vojáky. Dillí v úterý zopakovalo svou podporu Srí Lance a uvedlo, že Indie poskytla ostrovnímu státu pomoc ve výši 3,5 miliardy dolarů (82,8 miliardy korun) na překonání krize a poslala na ostrov základní potřeby jako potraviny a léky.
V dubnu Srí Lanka oznámila, že pozastavuje splácení zahraničního dluhu, aby se vyhnula tvrdému bankrotu. Podle agentury AP měla země letos splatit dluh ve výši sedmi miliard dolarů z celkových 51 miliard.
Srílanská vláda ekonomické problémy přičítá pandemii covidu-19, která se negativně odrazila na místní ekonomice závislé na cestovním ruchu, který jí přináší devizy. Řada odborníků však problémy vysvětluje špatným řízením hospodářství. Po skončení třicetileté občanské války v roce 2009 se Srí Lanka rozhodla zaměřit spíše na oživení domácích trhů než na zvýšení exportu. Příjmy ze zahraničí tak zůstávaly nízké, zatímco účet za dovoz stále rostl. Vláda se také obrovsky zadlužila, aby mohla financovat infrastrukturní projekty, které kritici považují za zbytečné.
