Chytřejší měl být David Ondráčka dřív
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
PŘÍSPĚVKY NA OZE
Sněmovna nestihla v pátek závěrečné schvalování energetické novely, která by po poslaneckých úpravách mohla omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podp ...
Vždycky je zajímavé vidět, když si do vlasů vjedou ti správní, v tomto případě ředitel české pobočky Transparency International a nejvyšší státní zástupce. Jsou to ti správní nikoliv nutně proto, že by se za ně považovali, ale optikou Milionu chvilek, respektive lidí, kteří kvůli jednomu a za povzbuzování druhého jezdili demonstrovat do Prahy na Letnou.
David Ondráčka (AI) teď Pavlu Zemanovi (NSZ) bez servítků atestoval charakterovou vadu: „Dostávám vzkazy od státních zástupců, že se za zbabělý krok nejvyššího stáního zástupce Pavla Zemana stydí a nechápou ho.“ Na mysli má Zemanovo rozhodnutí nepodávat správní žalobu na středočeský krajský úřad, ačkoliv s jeho nálezem, že premiér Andrej Babiš není ve střetu zájmů, Zeman věcně nesouhlasí. Přesto správní žalobu nepodá, nevidí totiž „závažný veřejný zájem“. Jeho mluvčí veřejnosti poněkud jinými slovy řekl, že správní žalobou je dobré šetřit na vážnější případy.
Z tohoto sporu nevychází dobře ani jedna strana. Pavel Zeman je navenek reprezentantem takového pojetí výkonu státního zastupitelství, které jednu dobu masově honilo české starosty a obecní zastupitele po soudech za to, že si dovolili prodat údajně pod cenou starou barabiznu. Pokryl svoje podřízené, když v moralistním návalu smetli vládu fakticky za to, že tehdejší premiér chodil s intrikánkou.
Fakt je, že na rozdíl od současného premiéra vykazoval ten smetený všechny znaky mocenského slábnutí. Zásahem na Úřadu vlády byl navždy politicky znicotněn. Proto taky nevznikla potřeba za tento největší justiční lapsus od roku 1989 kohokoliv v soustavě jakkoliv potrestat.
Stávající premiér má naopak v šuplíku takový návrh zákona o státním zastupitelství, který by přinesl ukončení mandátu Pavla Zemana i vrchních státních zástupců v Praze a v Olomouci, takže jsou na něm kariérně závislí. Současně Zeman nemá rád věci vyhrocené a nerad by do historie vešel jako ten Ondráčkův zbabělec. I proto si pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová loni to, aby Zeman žalobu na Babiše kvůli Čapímu hnízdu obnovil, pojistila zveřejněním vlastního stanoviska několik dní předtím, než Pavlu Zemanovi vypršela lhůta.
Mluvčí NSZ teď správně připomíná, že tady nejde o dotace (tak jako u Čapího hnízda a vůbec), nýbrž jen o „údajný“ střet zájmů v nepřímém vlastnictví denního tisku. Kvůli tomu jednak on nebude riskovat, jednak může předpokládat, že taková situace nevejde do dějin. Ale zajímavé je to zase při pohledu na Davida Ondráčku.
Měsíc po volbách na podzim 2013 se Ondráčka u Babiše otevřeně ucházel o nominaci na ministra vnitra. Konflikt zájmů ohledně čerpání dotací tehdy ještě nebyl vykrystalizovaný tak jako dnes, EU ještě kvůli Babišovi nezpřísnila pravidla pro čerpání dotací. Jen to nepsané pravidlo, že politik nemá mít velké noviny a rádia, tou dobou čerstvě překročeno bylo. Právě tehdy se ustavovaly nové normy, na něž si posléze zvykla veřejnost, zatímco významná část protikorupčních neziskovek se těšila na spolupráci s oligarchou, norma nenorma. A tady má svou malou pravdu NSZ: faktické vlastnictví velkého mediálního domu premiérem bylo za ta léta veřejným míněním v podstatě konzumováno. David Ondráčka to svým malým dílem legitimizoval, teď už to nevrátí.