2 komentář

Srovnat křivku

komentář

Témata: , ,

Obrana Česka proti koronaviru působí chaoticky, ministři v čele s premiérem přicházejí každý den s novým opatřením. Vyhlašují se drakonické zákazy, přitom je v Evropě zřejmě unikátem zakázat občanům cestovat ven z republiky, později se některé z nich zmírňují, například se znovu povoluje provoz některých obchodů. Přesto jde spíše o potíže při provádění jinak logického plánu. Plán existuje, o čemž svědčí hodně citovaný výrok vicepremiéra Jana Hamáčka z uplynulé neděle: „Jediný způsob, jak se dá čelit tomu, co se děje v Itálii, je, že to těm lidem konečně dojde, zůstanou doma, budou chodit akorát do práce a maximálně si dojdou nakoupit a že to prostě společně alespoň těch 14 dní vydržíme. Pokud to vydržíme, je tady šance, že ta křivka začne klesat,“ uvedl v emotivním proslovu. Z toho už je možné postup vlády dešifrovat. Jde o to, zbrzdit za nějakým účelem nástup infekce, aby ji dostalo v daný okamžik co nejméně lidí.

Zdejší úřady se pod vedením náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly drží zavedené metodiky, která vznikla před sto lety při epidemii španělské chřipky. Nejpřehledněji ji popsal francouzský expert na marketing ze Silicon Valley Tomas Pueyo, podle kterého je nejúčinnějším opatřením drastické omezení sociálních kontaktů.

Odvolává se na grafickou studii, kterou vytvořil další expert, Alexander Radtke. Podle ní počet nakažených po nástupu epidemie prudce roste, záhy nestačí kapacita zdravotnických zařízení pro vážně nemocné a v důsledku nemoc způsobí velké množství úmrtí. Pokud se ovšem lidé v dané společnosti vystříhají sociálních kontaktů, vyžaduje zdravotní péči menší počet nemocných, navíc nemocnice dostanou čas, aby se na pozdější nápor nemocných připravily. Počet nakažených tedy nepřekročí kapacity zdravotnických zařízení. Tomas Pueyo tvrdí, že Radtkeův graf platí jak pro španělskou chřipku před sto lety, tak pro dnešní nástup koronaviru. Pomoc nastoupila příliš pozdě v provincii Chu-pej i v Itálii, a proto se míra smrtnosti či letality pohybuje okolo čtyř procent evidovaných případů. V Koreji případně v ostatních čínských provinciích však dosahuje půl procenta, protože díky zákazům a sociálnímu omezení se mohli zdravotníci připravit. Z časů španělské chřipky je nejznámějším příkladem srovnání dvou amerických měst. Filadelfie zavedla první opatření až dva týdny poté, co se objevil první případ nákazy, proti tomu St. Louis už druhý den. Proto se mohlo stát, že při vrcholu epidemie zemřelo ve Filadelfii pětkrát víc lidí než v Saint Louis, kde se vrchol o měsíc opozdil. V průměru v Americe platilo, že města, která zavedla karanténu o dvacet dní dříve, zaznamenala polovinu smrtelných případů.

Čtrnáct dní po termínu

Nutno připustit, že Česko včas nereagovalo. Italové zavedli přísná opatření proti koronaviru až měsíc poté, co zaznamenali první případ nákazy, Češi čekali čtrnáct dnů. Stejně jako v dalších zemích bylo klíčovou chybou pustit bez řečí značnou část populace na jarní prázdniny do italských hor, když už 21. února explodoval počet případů s koronavirem v přilehlé Lombardii. Není vhodnější prostředí pro přenos nebezpečné nákazy než lyžařské vleky včetně oblíbených barů après-ski, kde člověk po zážitku ze svahu přechází na jiný druh zábavy.

Počátkem týdne nelze říci, jestli se České republice podařilo dohnat zdržení, které bylo koneckonců menší než v jiných zemích včetně Švýcarska, Rakouska a Německa. V každém případě má vládní pokus zastavit či zbrzdit epidemii jasný směr. Není možné očekávat, jak slibuje vicepremiér Hamáček, že křivka začne klesat, jistě však přijde odpověď na správně položenou otázku, jestli zdejší zdravotnictví náraz zvládne. Doufejme, že bude kladná.

Citované plány na boj s koronavirem jistě fungují, stejně jako srovnání Tomase Pueya ovšem vzbuzují jednu pochybnost. Nemoc Covid-19, způsobenou koronavirem, nelze jen tak beze všeho srovnávat se španělskou chřipkou. Pokud je současná nákaza stejně nebo více nebezpečná, pak je třeba zasáhnout podle sto let starého vzoru, v opačném případě budou karantény příliš nákladné.

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více