Týdeník Echo: Alternativní historie, migrační pakt a scenárista televizního Rédla

Týdeník Echo se tentokrát zabývá hned dvěma texty chystaným migračním paktem, věnuje se však i alternativní historii a současné televizní tvorbě.

Nové číslo Týdeníku Echo má na obálce fotografii druhého československého prezidenta jako odkaz na článek Lukáše Visingra Kdyby Beneš nebyl na Hradě. Obsah textu lapidárně shrnuje podtitulek: Alternativní historie jako zdroj poučení a varování pro budoucnost. „Kulaté výročí mnichovské dohody opět vyvolalo intenzivní diskuse o ,Žábách‘, tedy o slavné knize, která popisuje scénář úspěšné obrany ČSR. V polovině listopadu se na pultech objevila další originální česká publikace z oboru alternativní historie, a sice sbírka povídek Verschluss. A v televizi sklízí aplaus seriál Muž z vysokého zámku, ve kterém nahlížíme do Ameriky pod nacistickou okupací. Proč vlastně kontroverzní žánr ptající se Co kdyby…? dosahuje takové popularity? Co je na ,hře s dějinami‘ tak přitažlivého?“ ptá se autor v úvodu a odpověď hledá na dalších stránkách.

Takzvanému migračnímu paktu se věnuje ve dvou textech Daniel Kaiser. Jedním z nich je beseda u kulatého stolu Salon Týdeníku Echo, druhým pak analýza nazvaná Globální přerozdělování lidí: „V pondělí a v úterý bude svět v Marrákeši přijímat podivuhodný dokument známý jako migrační pakt. Jeho autoři a příznivci vytvářejí dojem, že pakt je dobrý, protože je nezávazný. Asi i dítě pochopí, že na této argumentaci něco nesedí.

Kritici naopak dramaticky tvrdí, že Globální dohoda o bezpečné, řízené a legální migraci Evropu promění navždy, každopádně víc, než když Angela Merkelová dramaticky otevřela hranice v září 2015. Už ze skutečnosti, že souběžně vzniká Globální pakt o uprchlících, plyne, čím je tento migrační pakt tak výbušný: nejde v něm o uprchlíky před politickým postihem nebo před válkami, jde o ekonomické běžence, lidi, kteří se přesouvají za lepším. Což je naprosto srozumitelná pohnutka, nicméně pakt zavazuje signatářské země k různým povinnostem vůči těmto hospodářským migrantům, de facto je staví na úroveň politických azylantů i uprchlíků před válkami (na ty se vztahuje Ženevská konvence). V tom spočívá radikální potenciál paktu.“

Jiří Peňás připravil rozhovor s Mirem Šifrou, jenž se zasloužil o mimořádný úspěch televizního seriálu Rédl, o němž se ještě před odvysíláním posledního „neslo prostorem, že jde snad o nejlepší politickou krimi, která v Čechách vznikla“.

To a ještě mnoho dalšího najdete na stránkách Týdeníku Echo č. 49.