Bývalý ministr Herman se stane honorárním konzulem Lichtenštejnska v Brně

DIPLOMACIE

Bývalý ministr Herman se stane honorárním konzulem Lichtenštejnska v Brně
Daniel Herman bude zastupovat v Česku Lichtenštejnsko. Foto: Jan Zatorsky
Domov

Echo24

Lichtenštejnsko poprvé v historii zřídí v České republice honorární konzulát, konzulem jmenuje bývalého ministra kultury Daniela Hermana. Konzulát bude v Brně. V tiskové zprávě to dnes uvedl mediální kontakt lichtenštejnské vlády v ČR Michal Růžička. ČR zřídila svůj honorární konzulát v Lichtenštejnsku v roce 2018 a honorárním konzulem byl jmenován Thomas Zwiefelhofer. Kvůli majetku vyvlastněnému v České republice lichtenštejnskému vládnoucímu rodu po druhé světové válce je mezi oběma zeměmi vleklý majetkový spor.

Herman působil na různých pozicích v církevní a státní administrativě, v letech 2010 až 2013 vykonával funkci ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Po zvolení poslancem za KDU-ČSL v roce 2013 byl v roce 2014 jmenován ministrem kultury, ve funkci byl do roku 2017. "Jsem velmi ráda, že se nám pro tuto důležitou roli podařilo najít tak kvalifikovanou a uznávanou osobnost," uvedla lichtenštejnská ministryně zahraničí Dominique Haslerová. Herman se naposledy mediálně zviditelnil, když oznámil úmrtí bývalého šéfa protokolu prezidenta Jindřicha Forejta, který v té době byl v nemocnici v umělém spánku, a nedlouho poté se uzdravil. Herman se také dostal již dříve do ostrého sporu s prezidentem Milošem Zemanem kvůli státnímu vyznamenání pro svého strýce Jiřího Bradyho, který přežil holokaust.

Růžička uvedl, že jedním z úkolů zřizovaného honorárního konzulátu je posílení bohatých vazeb mezi oběma zeměmi, zejména na jižní Moravě, v kultuře, vzdělávání a ekonomice a vytvoření základu pro hlubší spolupráci, která by dokázala překonat potíže z minulosti.

Historicky jsou Lichtenštejnsko a Česká republika velmi úzce spjaty. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.

O dvě třetiny pozemků ale rod přišel při meziválečné pozemkové reformě, zbylý majetek mu byl zabaven na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Tehdejší československé úřady konfiskaci provedly s poukazem na to, že se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se během války i choval. Lichtenštejnové ale tvrdí, že vyvlastnění bylo neoprávněné, protože vládnoucí kníže se za Němce neprohlásil a byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu. Lichtenštejnové se domáhají vrácení majetku soudní cestou. Země se v této souvislosti obrátila i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.