Poslanci schválili nižší daně od příštího roku. Z rozpočtu vypadne dalších 100 miliard korun

Sněmovna v úterý definitivně schválila, že od příštího roku bude mít více jak 4 miliony zaměstnanců nižší daně. Dolní komora totiž ruší superhrubou mzdu a nahrazuje ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent. Kromě toho poslanci schválili stravenkový paušál, který mohou zaměstnanci využít místo klasických stravenek. Sněmovna bod projednávala více jak 4 hodiny, kdy se strany mezi sebou neustále dohadovaly.

Poslanci se rozhodovali mezi sněmovní verzí, která by zatěžovala veřejnou kasu 130 miliardami korun nebo senátní, která by vyšla na 99 miliard korun. Zákonodárci po dlouhé debatě kývli na senátní předlohu, po které přestává dávat smysl státní rozpočet. V něm totiž není započítán výpadek příjmů, které nižší daně způsobí.

Senátní verze navíc přináší částečné kompenzace krajům a obcím. Samosprávám se tak má dorovnat větší část propadu příjmů z daní. Podle původních informací půjde až o 80 procent výpadku. Poslankyně STAN Věra Kovářová ale dnes uvedla, že obcím vyrovná 67 procent a krajům 71 procent výpadku.

Nižší daně jsou zejména úspěchem pravice, která se o zrušení superhrubé mzdy snažila již několik let. Spokojený ale může být i Andrej Babiš, který návrh podal a který také sliboval snížení daní v roce 2021. „V únoru budete mít o tisíce korun vyšší výplatu. Díky tomu, že se podařilo zrušit superhrubou mzdu a snížit daně. Ty peníze vám nedala ani vláda, ani nikdo jiný. Vydělali jste je svojí prací,“ uvedl po hlasování šéf ODS Petr Fiala.

Podle něj navíc lidé lépe využijí své peníze než stát. „Až někoho uslyšíte říkat, že snížení daní znamená vyšší výdaje státu, řekněte mu prosím, že to není pravda. Snížili jsme příjmy státu, abychom nechali vám více peněz,“ uvedl Fiala.

Pro schválení senátní verze balíčku hlasovalo 70 ze 104 přítomných poslanců. Pro hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD, dva lidovci, komunistka Miloslava Vostrá a čtyři nezařazení poslanci z Trikolóry a Jednotných.

Zákon sice Poslanecká sněmovna definitivně odklepla, předlohu ale nyní putuje k prezidentu Miloši Zemanovi. Ten již dříve uvedl, že senátní verzi zákona nepodepíše, ale také ani nevetuje.

O kolik si polepší zaměstnanci

Jedna z největších změn v daňovém systému čeká od příštího roku všechny zaměstnance, a to jak ve státním, tak v soukromém sektoru. V příštím roce totiž dojde k zániku superhrubé mzdy a místo ní se konečná částka na výplatní pásce bude počítat ze dvou sazeb z příjmu. Tedy z 15 procent a z 23 procent. Vyšší sazba je pak určená na hrubé příjmy nad 140 000 korun. Podle senátní verze by v příštím roce učitelka s průměrným platem 42 266 korun měla měsíčně získat navíc 2393 korun. Školní kuchař by si pak s platem 24 520 přišel o 1493 korun navíc. Při průměrném platu lékaře 87 729 by si pak doktoři polepšili měsíčně o 4698 korun.