Našlapujte jen potichu. Rozhodnutí o hlavních kauzách A. B. je na spadnutí

Není přesné říkat Babišovo impérium. Přesnější je síť Babišova vlivu, která obepíná důležité instituce České republiky. V těchto dnech prochází síť zátěžovou zkouškou, protože se premiér Andrej Babiš musí bránit na čtyřech frontách najednou, od hrozící žaloby za Čapí hnízdo přes kritické audity o tom, jak jeho Agrofert čerpá zemědělské a podnikatelské dotace, až po obvinění ze střetu zájmů.

První varování, kam až sahá vlivová síť Andreje Babiše, přinesl přelom roku 2017 a 2018, kdy protikorupční agentura OLAF poslala ministerstvu financí závěrečnou zprávu o Farmě Čapí hnízdo. Auditoři potvrdili, že čerpala dotaci určenou pro malé podniky a přitom zůstala součástí holdingu Agrofert. Zřejmě šlo o podvod. Tím se Babišovi lidé aktivizovali. Třetího ledna oznámila ministryně financí Alena Schillerová, že zprávu nemůže zveřejnit, Agrofert ji však dostal a oznámil, že proti ní chystá stížnosti. O tři dny později z dokumentu citovaly Lidové noviny, které jsou součástí Agrofertu, v článku „Zpráva OLAF kolem Babiše jen našlapuje“. Podle LN nějaký problém s Čapím hnízdem opravdu existuje, ovšem „slova o podvodu ani Babišovo jméno v závěrech zprávy nejsou“.

Z pohledu ministryně i Agrofertu bylo nepříjemné, že za týden zpráva utekla do Hospodářských novin. Ukázalo se, že Lidové noviny lhaly. Jméno jejich majitele se v závěrech zprávy vyskytuje třeba ve větě, že „pan Andrej Babiš zaplatil kupní cenu všech akcií“ Farmy Čapí hnízdo svému holdingu Agrofert. OLAF rovněž vyzval, ať české úřady prověří, jestli nebyl porušen paragraf 212 trestního zákoníku, tedy paragraf s nadpisem „dotační podvod“. Obrana proti zprávě agentury OLAF úplně nevyšla, Babišovi lidé si však vyzkoušeli metodu, kterou později používali s větším úspěchem.

Podepiš, nebo zemři

Sezona skandálů se rozjela koncem roku 2018. Devatenáctého listopadu vydala právní služba Evropské komise analýzu, podle níž se Babiš jako premiér a zároveň skutečný majitel Agrofertu dostal do střetu zájmů. „Pan Babiš se stal premiérem České republiky předtím, než začalo platit nové finanční nařízení o střetu zájmů. Od té chvíle trvá situace popsaná jako střet zájmů podle odstavce 61,“ napsali bruselští právníci. Střet zájmů tedy nastal nejpozději v srpnu 2018. Na věci podle právníků nic nemění, že premiér vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. Za dva týdny přetiskly zprávu čtyři evropské deníky a za měsíc požádali europoslanci Evropskou komisi, ať dotace pro premiérovu firmu zastaví. Tím přiměli komisaře Günthera Oettingera k výzvě, ať Česká republika Agrofertu nic neproplácí, dokud případ neprověří bruselští auditoři. S tím se dalo těžko něco dělat, maximálně polemizovat slovy předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO), že „jde pouze o extenzivní právní výklad“. Státní správa pod Babišovou taktovkou však mohla ustoupit do pozice mrtvého brouka.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová oznámila, že se dotace Agrofertu vyplácet nebudou, ovšem vyplácely se stejně. Klíčový byl postup Státního zemědělského investičního fondu (SZIF), který holdingu vyplácí miliardu korun ročně. Tři čtvrtiny z toho tvoří tzv. nárokové dotace na hektar zemědělské půdy a podle SZIF se toho analýza bruselských právníků netýká. Vedle toho je možné proplácet dotace na projekty, které byly schváleny před srpnem 2018, například na modernizaci drůbežáren a masokombinátů v hodnotě přes další miliardu. Obdobně to popsal ministr průmyslu Karel Havlíček, když hájil proplácení podnikatelských dotací schválených před rokem 2018: „Byly v roce 2016 splněny zákonné podmínky pro dotaci? Pokud ano, není co řešit. (...) Nesmíme se nechat nikým vyprovokovat, musíme se řídit čistě zákonem,“ řekl v rozhovoru pro Týdeník Echo č. 35/2019. Oettingerova výzva neměla efekt.

Zkomplikovalo se to prvního června. Evropská komise dokončila audit podnikatelských a ekologických dotací premiérovy firmy. Zprávu se opět nepodařilo udržet v tajnosti, a tak se veřejnost dozvěděla, že Brusel žádá zpátky 450 milionů. Důvodem byly pochybné projekty typu Pekárny Zelená louka, kterou Agrofert nesprávně vydával za inovační projekt, i manipulace s hodnocením dotačních žádostí. O pár dnů později dokončili bruselští úředníci audit zemědělských dotací. Tady se už podařilo ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi udržet dokument v tajnosti. Veřejnost seznámil pouze s výkladem, že se nesrovnalosti týkají jen bezvýznamné částky 60 milionů a že lapálii snadno vyřeší. „Spoustu mých kritiků to, předpokládám, upřímně zklamalo. Pochopil jsem, že ministerstvo ani SZIF se závěry nesouhlasí a upozorňují opět na zásadní chyby,“ ocenil postup podřízených Babiš. Ředitel SZIF Martin Šebestyán přesto jeden větší problém připustil. V rozporu s evropskými předpisy jsou podle auditu také dotace, které byly schváleny od února 2017, kdy začal platit český zákon o střetu zájmů. SZIF by tedy až do vyřešení případu neměl Agrofertu proplácet dotace v řádu stovek milionů, a pokud je přece jen proplácí, dostává se do rozporu s trestním zákoníkem, který stíhá nehospodárné využívaní veřejných prostředků. Tím Šebestyán upozornil na důležitou vlastnost Babišovy sítě. Obepíná všechna dotační ministerstva a dokáže přinutit odpovědné pracovníky, ať podpisem dotace pro Agrofert riskují třeba kriminál. Donucovací prostředky nejsou tajemstvím. V srpnu ztratil místo náměstek Státního fondu životního prostředí Leo Steiner, který pozastavil dotaci pro Babišovu firmu Ethanol Energy.

Historie s audity ukázala státní exekutivu jako spříseženstvo, které odhodlaně bojuje za zájmy Agrofertu a důsledně utajuje nepohodlné informace. Ministryně pro místní rozvoj Dostálová zdržovala s odpovědí na audit podnikatelských dotací až do konce srpna, kdy poslala Bruselu odpověď. „Rozporujeme každou větu na každé stránce. Cítíme se velmi dotčeni, protože spousta věcí není pravda,“ uvedla a odmítla sdělit bližší detaily. Zemědělský audit nemá veřejnost k dispozici dodnes, Tomanovo ministerstvo zemědělství odešle odpověď do konce září. Definitivní verdikt Komise padne v říjnu.

Tajemný guru státních úřadů

Paralelně probíhají spory na domácí půdě. Zvláštností tuzemského zákona o střetu zájmů dostal premiérův případ na starost Městský úřad Černošice. Koncem ledna 2019 úředníci střet zájmů potvrdili, Babiš se odvolal a koncem března rozhodl v jeho prospěch Krajský úřad Středočeského kraje, který řídí premiérova stranická kolegyně, hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. Případ se vrátil do Černošic a radnice v srpnu rozhodla znovu. Podle očekávání znovu proti Babišovi. Druhá reakce z kraje přijde v prvních říjnových dnech. Případ se nepropracoval do hlavních titulků, popisuje ovšem další nástroje, kterými Babišovi lidé kontrolují úřední provoz.

Krajský úřad byl v červenci donucen zveřejnit verdikty z prvního kola. Obdobně jako Brusel přišly také Černošice s argumentem, že zakladatel a beneficient svěřenského fondu tento fond ovládá, a proto je také ve střetu zájmů. Ovšem krajští úředníci oponují, že svěřenský fond nemůže být z principu ovládán. Není obchodní korporací, tedy ani subjektem obchodního práva, které vztah ovládajícího a ovládaného popisuje. Zároveň kraj ignoruje opačné stanovisko ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, který popsal, že „svěřenský fond může hrát roli nonsubjektu, prostřednictvím nějž je uplatňován rozhodující vliv na obchodní korporaci“. Není jasné, proč se Středočeši raději opřeli o právní kličku, jejíž původ nechtějí ani na přímý dotaz vysvětlit. Nabízí se možnost, že stanovisko pochází od Babišových právníků. Svědčí o tom, že se krajské rozhodnutí odchyluje od běžné praxe a v březnovém rozhodnutí necituje jejich argumenty. Za další doklad, že Agrofert posílá veřejným institucím de facto závazná právní stanoviska, může posloužit nedávné rozhodnutí státního podniku Čepro. Jeho ředitel Jan Duspěva oznámil, že bude dál odebírat řepkový olej od Agrofertu, protože premiérův střet zájmů nelze prokázat. Ani Čepro neodpovědělo na otázku, jak došlo k právnímu názoru, že svěřenský fond nelze ovládat, když není obchodní korporací. O vedení některých krajů i státních podniků rozhoduje hnutí ANO. Pokud ještě dostanou od Agrofertu právní názor, není co řešit.

Skrytá pravda návladního Šarocha

Hypotéza o Babišových právnících, kteří dodávají státním úředníkům závazné právní názory, získává nový rozměr v souvislosti s vyšetřováním Čapího hnízda. První školní den oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch změnil názor, jestli žalovat Babiše a další obviněné. Deník N bez udání zdroje doplnil, že Šaroch nikoho žalovat nechce. Ani tentokrát se veřejnost nedozvěděla bližší informace. Podivil se tomu dokonce prezident Miloš Zeman a bývalý šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v rozhovoru pro Český rozhlas postup kolegů kritizoval za to, že vyvolali totální chaos.

Z dostupných faktů není zřejmé, jak Šaroch dospěl k případným úvahám ve prospěch obviněných. OLAF vysvětluje do detailu, jak se jedna z dcer Agrofertu transformovala, aby obešla předpisy a dosáhla na evropskou dotaci, na kterou neměla nárok. Dodal také dost dokladů o tom, že Babiš se operace účastnil. Státní zástupce Šaroch tedy musel získat novou informaci, která staví případ do jiného světla, anebo si osvojit pohled Babišových obhájců, přitom tato druhá možnost je pravděpodobnější. Znamenalo by to, že stejně jako správní úřady dokáže Babišova síť ovlivnit justici. Jak to je ve skutečnosti, se veřejnost dozví za pár týdnů, až Šarochovo stanovisko prozkoumá jeho nadřízený Martin Erazím.

Ve všech Babišových případech nastane během měsíce den zúčtování, samozřejmě pokud se neposunou termíny. Nejde jen o to, jak příslušné instituce od Evropské komise přes krajský úřad k pražským návladním rozhodnou. Stejně zajímavé bude sledovat, jestli dokáže Babišova síť utajit nepříznivý či jenom nepohodlný verdikt a pomocí dezinformací podat úplně jiný výklad. Česko se tím může přiblížit zpátky ke své minulosti, kdy se postupovalo obdobně. „Utajovací a zamlčovací politika způsobila, že lidé zažívali stát jako neprůhlednou, skoro všemocnou instituci, a také na tom režim postavil svou moc,“ popsal poměry ve východním bloku před rokem 1989 německý historik Wolfgang Schuller.