Rumuni se probudili, Čechy dál děsí noční můra

Nedělní volby rozhodnou o dalším směřování největšího z členů východního křídla EU, tedy Polska, přesto zprávy z východu ovládl druhý největší stát, tedy Rumunsko. Důvod je zřejmý, Rumuni právě procitli z hrůzného snu. Mohou být příkladem pro Čechy, kteří mají identický problém.

„Noční můra konečně po třech letech skončila,“ oznámil šéf opozice v bukurešťském parlamentu Ludovic Orban, když se mu ve čtvrtek podařilo většinou pěti hlasů svrhnout vládu sociálnědemokratické premiérky Vioricy Dăncilăové. Ani nemusel vysvětlovat, co tím myslí v první řadě. Za poslední tři roky se u vlády vystřídali tři premiéři ze sociální demokracie (PSD), kteří se v první řadě snažili ohnout právní systém.

Zvláště jim šlo o to, aby nebylo možné tak snadno stíhat korupční provinění straníků, a zvláště aby se zrušilo trestní stíhání předsedy PSD Liviu Dragney za zneužití pravomocí veřejného činitele. Proto měnili zákony a odvolávali nepohodlné státní zástupce, ovšem Dragnea stejně v květnu putoval za mříže. V srpnu přišla vláda Dăncilăové o parlamentní většinu, když ji opustil koaliční partner ALDE. Už se jen čekalo, kdy se opozice sešikuje ke konečnému útoku. Orban ovšem zdůraznil něco jiného. Vláda byla v první řadě nekompetentní a nebyla schopná investovat ani čerpat evropské dotace. „Teď už je destruktivní fáze za námi a nastal počátek konstruktivní fáze, fáze modernizace, kdy vláda bude opět sloužit občanům,“ sdělil zahraničním novinářům Orban, kterého zřejmě prezident Klaus Johannis pověří sestavením vlády, a tím i řízením země do voleb v příštím roce.

Jen z obecného přehledu je vidět, že v Česku to je stejné jako před svržením premiérky v Rumunsku. Hlavní agendou vlády je obrana šéfa největší vládní strany ANO před trestním stíháním. Za tím účelem se mění příslušné zákony a chystá propouštění nepohodlných státních zástupců, kteří se už pod tlakem exekutivy ani neodváží poslat případ premiérova dotačního podvodu před soud. Ministři jsou i v Česku nekompetentní, jak dosvědčuje fakt, že ani u nás se nechystá žádný projekt modernizace, jen se populisticky rozhazují peníze. Neschopnost investovat se v Rumunsku popisuje tím, že se ročně dokončí jen 60 kilometrů dálnic, v Česku je to třikrát méně, a to ještě v případě, že se rok vydaří. Při čerpání eurodotací jsou Rumuni před námi, utrácejí ovšem za stejné zbytečnosti. Přesto v Česku nikdo neoznačil aktuální stav za noční můru – a důvod je v tomto ohledu zřejmý. V blízké perspektivě se z ní země zřejmě neprobudí.

Dědictví Laury Kövesiové

ANO o většinu v parlamentu nepřijde, protože sociální demokraty ani nenapadne z vlády odejít. Ostatně ani svržení premiéra Andreje Babiše by neznamenalo, že prezident pověří sestavením vlády opozičního politika, protože průběžně připomíná, že Babiše pověří znovu. Teď se ještě čeká na státní zástupce, kteří mohou premiérovo stíhání definitivně zastavit, anebo si vzít příklad z nejvyšší rumunské státní zástupkyně Laury Kövesiové, jež trvala nesmiřitelně na tom, aby se všechny korupční kauzy rumunských politiků projednaly před soudem. Proslula zejména tím, že nechala stíhat každého státního zástupce i soudce, který šel obviněným politikům na ruku. Samozřejmě si tím vykoledovala, že na návrh ministra spravedlnosti přišla o místo.

Češi i Rumuni se nacházejí ve stejné fázi modernizace svého státu; ten už nemá být převodovou pákou komunistické či jiné státostrany, ale sloužit občanům, jak tvrdí opoziční lídr Orban. Během této transformace však čelí stejnému nebezpečí, jímž je oligarchizace, tedy ovládnutí státní mašinerie jedním nebo více nedotknutelnými jedinci, kteří stojí nejen nad státem, ale také nad zákonem. Překvapivě to nejsou Češi, kdo se dokázal oligarchům účinně postavit.   

Další texty od Petra Holuba ZDE